GALERIE MÝCH NEJOBLÍBENĚJŠÍCH SNÍMKŮ:
Představuji vám...
Samyang 8mm/3.5 UMC CSII Fish-eye
new lens & new experiences
Stejně jako v předminulém článku této kategorie jsem i nyní dostala do rukou nové sklo, tentokrát zcela odlišné od mých portrétních 58 a 50mm. Když odečtete tato čísla od sebe, vznikne číslo 8, což je ohnisko právě mého nového objektivu, s noblesním názvem Samyang 8mm/3.5 Aspherical Multicoated (UMC) CSII Fisheye (snad jsem něco neopomenula). A kdo touží po stejném kousku a stejně tak i se něco dozvědět od někoho, jako jsem já, je tu správně. Pojďme na to!
Co je to Fish-eye neboli rybí oko?
Nejprve odpovím na základní otázku, co je to vlastně rybí oko? Pokud někdo nezná, či tápá, odpověď je snadná - jedná se přímo o typ objektivu, vyznačující se velmi krátkým ohniskem, což v překladu znamená, že do snímku zaberete opravdu velký úhel pohledu, přesněji až 180° jako u tohoto objektivu. Dalším typickým znakem je propouklá čočka (obrázek vpravo>>), která právě tento široký záběr ve všech směrech s přehledem zajišťuje. A to, co dělá fish-eye rybím okem je samozřejmě deformace perspektivy - za a) zvětšuje věci v popředí a naopak zmenšuje ty, co jsou dále a za b) pokud namíříte foťák s objektivem směrem vzhůru, horizont se prohne do tvaru U, pokud naopak namíříte na zem, horizont propoukne přesně tak, jak samotná čočka těchto objektivů. Tomuto efektu se dá zabránit namířením středového bodu snímku na horizont, ten se poté srovná. Samyang v číslech Tento chlapík se netěší až tak lehké váze, má kolem 435g, což s připočítáním podobné váhy těla fotoaparátu není zanedbatelné číslo. Nicméně, kdo je statný, nedělá mu tato informace vrásky. Říkáte si Půl kila, kde se to vzalo? Délka i průměr objektivu 7,5cm ve spojení s kvalitní robustní kovovou konstrukcí vzali za své. Jelikož jde o plně manuální sklo, objektiv s tělem nijak nekomunikuje, 6-ti lamelovou clonu tedy ovládáte mozkem a clonícím kroužkem a kontrolujete ji pouze na něm. Skvělé kresby dosahují snímky již při f8, i nižší čísla však nejsou odstrašující. Celkový rozsah clony je f3.5 - f22. Druhý kroužek, který na skle najdete, je pochopitelně ostřící. Minimální zaostřovací vzdálenost je 30cm a největší samozřejmě nekonečno. Oba kroužky mají skvělý chod, ani tuhý, ani jemný, který by mohl zapříčinit neúmyslné pootočení některým z nich. Propouklá čočka, typická pro Fisheye nabízí 180° úhel snímání, což je určitě něco zcela odlišného, než jste měli v rukou doposud a nabízí kreativní zpracování nejen krajiny a interiéru, je také skvělým kámošem při vašem cestování (pokud vás už neodstrašila jeho hmotnost:D). Rybí oko mýma očima Svůj objektiv nazývám takovým mým třetím okem - ten úhel a dynamika záběru je zkrátka neskutečná. Co bych o něm mohla říct? Je to po portrétních objektivech úžasná změna a při každém pohledu přes hledáček se neubráním slovu "TÝJO!" a myslím, že mi to ještě nějakou chvilku vydrží :D Hmotnost není až tak šílená, jak jsem se bála, je to o zvyku. Na čem budu muset zapracovat je ostření. I při nejnižší cloně se jeví všechno ostře, takže fotím většinou logicky přes liveview, jak jsem zvyklá u Heliosu. Je opravdu radost s ním pořizovat snímky a už se těším, až ho vytáhnu na nějakou zajímavou krajinku! Každopádně se hodí i do interiéru a samozřejmě k vtipným a pro oko zajímavým fotkám lidí, kterých se díky němu vleze do záběru opravdu dost, což například já docela využiji. |
Galerie |
Dodatek
Pokud hledáte podnět k zajímavým, kreativním a neobyčejným fotografiím, Samyang je skvělou volbou. Má ještě jednu skvělou vlastnost - dokáže si vás i ostatní získat hned, co ho chytíte do rukou :D Zkrátka a dobře - bacha na něj, jak ho poprvé uvidíte a zkusíte, zamilujete si ho! <3
Pokud hledáte podnět k zajímavým, kreativním a neobyčejným fotografiím, Samyang je skvělou volbou. Má ještě jednu skvělou vlastnost - dokáže si vás i ostatní získat hned, co ho chytíte do rukou :D Zkrátka a dobře - bacha na něj, jak ho poprvé uvidíte a zkusíte, zamilujete si ho! <3
Jak fotím/fotit: Kočka.
Dostala jsem chuť sepsat nějaký ten článek o tom, co mě vlastně baví nejvíc, focení zvířat. A protože mám možnost fotit převážně kočky, tak dnes rovnou konkrétně něco k nim.
Fotit něco tak vznešeného a zároveň umanutého a náladového jako je kočka, to chce prostě především řádnou zásobu trpělivosti. Zaprvé si musíme uvědomit, že fotit kočku je byť jen od psa hodně rozdílné. Pokud máte normální kočku, která si prostě dělá co chce a málokdy je to jinak, znáte rozdíl jistě sami. Psa dokážete na dlouhou dobu něčím zaujmout, když ne hračkou nebo zvukem, tak určitě jídlem.
S kočkou je to složitější. Pokud nebude chtít zvednout oči, neudělá to. Nicméně záleží na každé osobnosti a povaze :) Jak tedy docílit dobrého snímku?
MUSÍTE VĚDĚT:
CO UMÍ VÁŠ FOŤÁK, a to jest jeden z nejdůležitějších bodů! Pokud chcete zachytit správný výraz (a že v nich kočky příliš nesetrvávají), musíte vědět co kde najdete a umět to efektně použít.
JAK SPRÁVNĚ NASTAVIT FOŤÁK, jelikož správné nastavení je základem dobré fotky. O správném nastavení rozhodujeme logicky podle okolních podmínek a našich záměrů.
KDE BUDETE FOTIT, protože vhodné prostředí je rovněž důležitým faktem. Nemělo by být příliš rušivé, ale zároveň by se s ním mělo efektně pracovat, zvlášť při otevřené cloně.
JAK ZAUJMOUT KOČKU, což znamená do jisté míry vědět, na co kočky reagují a jak.
Jak postupuju při focení já?
Docela různě. Pokud máte maximálně flexibilní kočku, která se nechá položit kamkoliv a setrvat tam po dobu vámi určenou, máte dosti ulehčenou práci, ale řekněme si na rovinu, že s nimi to takhle většinou nejde. Proto využívám momentů o kterých si kočka rozhodne sama a přizpůsobuji se jí. Ovšem ne vždy si vybere zrovna nejlepší místo, že ano. O to je focení větší výzva zvládnout takové podmínky. A určitě budete mít radost ze zachyceného momentu než z naaranžované scény.
I přesto je dobré mít nějakou představu jak by měla fotka vypadat. Když už ne den dopředu tak při focení, když okem prohlédnete scénu. A pak se to pokusit zrealizovat. Využijte maximálně toho, co se vám naskytlo! A nebojte se v postprocesu do fotky zasáhnout.
A pokud dovolíte, jak fotit kočku asi nejlíp ukážu na konkrétních případech.
Fotit něco tak vznešeného a zároveň umanutého a náladového jako je kočka, to chce prostě především řádnou zásobu trpělivosti. Zaprvé si musíme uvědomit, že fotit kočku je byť jen od psa hodně rozdílné. Pokud máte normální kočku, která si prostě dělá co chce a málokdy je to jinak, znáte rozdíl jistě sami. Psa dokážete na dlouhou dobu něčím zaujmout, když ne hračkou nebo zvukem, tak určitě jídlem.
S kočkou je to složitější. Pokud nebude chtít zvednout oči, neudělá to. Nicméně záleží na každé osobnosti a povaze :) Jak tedy docílit dobrého snímku?
MUSÍTE VĚDĚT:
CO UMÍ VÁŠ FOŤÁK, a to jest jeden z nejdůležitějších bodů! Pokud chcete zachytit správný výraz (a že v nich kočky příliš nesetrvávají), musíte vědět co kde najdete a umět to efektně použít.
JAK SPRÁVNĚ NASTAVIT FOŤÁK, jelikož správné nastavení je základem dobré fotky. O správném nastavení rozhodujeme logicky podle okolních podmínek a našich záměrů.
KDE BUDETE FOTIT, protože vhodné prostředí je rovněž důležitým faktem. Nemělo by být příliš rušivé, ale zároveň by se s ním mělo efektně pracovat, zvlášť při otevřené cloně.
JAK ZAUJMOUT KOČKU, což znamená do jisté míry vědět, na co kočky reagují a jak.
Jak postupuju při focení já?
Docela různě. Pokud máte maximálně flexibilní kočku, která se nechá položit kamkoliv a setrvat tam po dobu vámi určenou, máte dosti ulehčenou práci, ale řekněme si na rovinu, že s nimi to takhle většinou nejde. Proto využívám momentů o kterých si kočka rozhodne sama a přizpůsobuji se jí. Ovšem ne vždy si vybere zrovna nejlepší místo, že ano. O to je focení větší výzva zvládnout takové podmínky. A určitě budete mít radost ze zachyceného momentu než z naaranžované scény.
I přesto je dobré mít nějakou představu jak by měla fotka vypadat. Když už ne den dopředu tak při focení, když okem prohlédnete scénu. A pak se to pokusit zrealizovat. Využijte maximálně toho, co se vám naskytlo! A nebojte se v postprocesu do fotky zasáhnout.
A pokud dovolíte, jak fotit kočku asi nejlíp ukážu na konkrétních případech.
Kočka se rozplácla na zem a díky asistenci se kouká nahoru. Vždy je důležité dávat pozor na oči! Aby byly ostré, jasné, bez přílišných odlesků, protože pak působí slepě. A to nejenom kočičí.
Ačkoliv se to nezdá, byly to šílené podmínky, ve kterých jsem fotila tenhle snímek. A protože jsem nechtěla zvedat ISO do vysokých hodnot, stáhla jsem clonu na hodnotu 1.8, což zase příjemně slilo pozadí do příjemných tónů ladícím k srsti kočky. U takto nízké clony je velmi obtížné ostření, protože velikost zaostřeného místa je velmi malá. Vidíme tedy, že jedno oko je zaostřené a druhé už ne, což je celkem na škodu. Někdy je třeba si vybrat, šum nebo nízká clona? Pokud fotíte tmavé, černé objekty, bude šum snadno vidět. Při situacích jako tato, kde je převážně světlo si ISO hodnotu zvednout můžete dovolit, pokud tedy nechcete využít nízkou clonu s příjemným rozostřením.
Ačkoliv se to nezdá, byly to šílené podmínky, ve kterých jsem fotila tenhle snímek. A protože jsem nechtěla zvedat ISO do vysokých hodnot, stáhla jsem clonu na hodnotu 1.8, což zase příjemně slilo pozadí do příjemných tónů ladícím k srsti kočky. U takto nízké clony je velmi obtížné ostření, protože velikost zaostřeného místa je velmi malá. Vidíme tedy, že jedno oko je zaostřené a druhé už ne, což je celkem na škodu. Někdy je třeba si vybrat, šum nebo nízká clona? Pokud fotíte tmavé, černé objekty, bude šum snadno vidět. Při situacích jako tato, kde je převážně světlo si ISO hodnotu zvednout můžete dovolit, pokud tedy nechcete využít nízkou clonu s příjemným rozostřením.
I když je tato fotka vyladěna hlavně v postprocessu, mám ji velmi ráda a to hlavně díky čistotě a výrazu kočky. Byla focena z mírného podhledu za šíleného osvětlení, i tak jsem si mohla dovolit zvýšit clonu, aby byly zaostřené nejenom oči, ale i tlama roztomilého tvaru (:3). Nebylo to nijak složité, šlo spíš o moment překvapení, protože tahle kočka nemá ve zvyku to, že ji fotím.
Co se vám určitě bude hodit při focení koček je asistence dalších lidí. Nemusí jich být zástupy, většinou stačí jeden, pokud se o zbytek dokážete za hledáčkem svého foťáku postarat sami.
Tuhle fotku mám velice ráda, jednak, že je na ní můj oblíbený kocour, a taky proto, jaký výraz se mi povedlo zachytit, jak čisté pozadí, a to za podmínek, které byly děsné. I když mě malinko mrzí, že ji nemám v RAWu.. Bohužel toto byly úplné začátky se zrcadlovkou.
Vraťme se k začátku. Tahle fotka vznikla, když kocour seděl na klíně osoby A a hleděl na osobu B, která před ním zuřivě máchala pleskačkou na mouchy. Úžasné, že? Takže, ačkoliv se to nezdá, scéna vlastně nebyla vůbec plánovaná ani naaranžovaná. Nutno podotknout, že člověk A měl na sobě tmavý svetr, díky němuž jsem docílila příjemného pozadí. Co tím chci říct. Nemusíte si scénu vždy aranžovat a připravovat, protože mnohdy to vede ke zklamání. Kočky se bohužel většinou ani aranžovat nedají. Využijte momentu, který si usmyslí vaše kočka sama. Přirozenost je na fotce, alespoň se zvířaty, docela prim. Alespoň já beru fotografii jako nástroj k zachycení reality a jejich momentů.
Tuhle fotku mám velice ráda, jednak, že je na ní můj oblíbený kocour, a taky proto, jaký výraz se mi povedlo zachytit, jak čisté pozadí, a to za podmínek, které byly děsné. I když mě malinko mrzí, že ji nemám v RAWu.. Bohužel toto byly úplné začátky se zrcadlovkou.
Vraťme se k začátku. Tahle fotka vznikla, když kocour seděl na klíně osoby A a hleděl na osobu B, která před ním zuřivě máchala pleskačkou na mouchy. Úžasné, že? Takže, ačkoliv se to nezdá, scéna vlastně nebyla vůbec plánovaná ani naaranžovaná. Nutno podotknout, že člověk A měl na sobě tmavý svetr, díky němuž jsem docílila příjemného pozadí. Co tím chci říct. Nemusíte si scénu vždy aranžovat a připravovat, protože mnohdy to vede ke zklamání. Kočky se bohužel většinou ani aranžovat nedají. Využijte momentu, který si usmyslí vaše kočka sama. Přirozenost je na fotce, alespoň se zvířaty, docela prim. Alespoň já beru fotografii jako nástroj k zachycení reality a jejich momentů.
A tady jedna malá odbočka. Co se týče situace, byla stejná natolik, jako ta předchozí. Ale jak moc jsou si podobné?
Ta předchozí na mě působí spíše jako zobrazení předností siamské kočky, velké, modré oči, úžasné zbarvení srsti, výrazně odlišný tvar obličeje a skvělá povaha znázorněná roztomilým výrazem.. Člověk si u té fotky řekne: To je ale krásná kočka!
A pak stačí trochu odlišná fotka a jiná úprava a fotka na mě působí úplně jinak. Spíše tak tísnivě, zvláštně, a ptám se: Kde ta kočka je? Je někde zavřená? Jak se cítí? Co s ní bude? I když jsem tuhle cénu fotila a vím jak vypadala, stačila jiná úprava barev a vás najednou hned nezaujme krása plemene ale spíše atmosféra fotky jako celek. A toho je velmi důležité občas docílit. A obzvlášť těžké je to přímo při focení.. Pokud se to nepovede, jistě vám pomůže Lightroom nebo Photoshop - a není se za co stydět, jak sem již psala o dvě kapitoly níž :)
Ta předchozí na mě působí spíše jako zobrazení předností siamské kočky, velké, modré oči, úžasné zbarvení srsti, výrazně odlišný tvar obličeje a skvělá povaha znázorněná roztomilým výrazem.. Člověk si u té fotky řekne: To je ale krásná kočka!
A pak stačí trochu odlišná fotka a jiná úprava a fotka na mě působí úplně jinak. Spíše tak tísnivě, zvláštně, a ptám se: Kde ta kočka je? Je někde zavřená? Jak se cítí? Co s ní bude? I když jsem tuhle cénu fotila a vím jak vypadala, stačila jiná úprava barev a vás najednou hned nezaujme krása plemene ale spíše atmosféra fotky jako celek. A toho je velmi důležité občas docílit. A obzvlášť těžké je to přímo při focení.. Pokud se to nepovede, jistě vám pomůže Lightroom nebo Photoshop - a není se za co stydět, jak sem již psala o dvě kapitoly níž :)
Jak já miluju nízkou clonu! Všechna ta kolečka a patvary, rozplizlé do niancí okopotěšujících odstínů... Občas se ale unáším pozadím fotografií natolik, že zapomínám na hlavní objekt :D
Tohle byl docela oříšek vyfotit. Kocour ležel na stole ne příliš nehybně a před ne příliš širokým stromem tudíž jsem se zamýšlela, jak docílit čistoty pozadí a zároveň se nezbláznit z věčně cukajícího-se modela. Kompozičně to ne a ne pořád sedět.
Škoda, že jsem se tak zamýšlela nad pozadím, že jsem kocoura trochu, řekněme, narvala do krabičky, to jsem ale trošku vyřešila v postprocessu a dala mu trochu víc prostoru. A tu zelenou prostě zbožňuju.
Co dokáže potěšit víc, než roztomilé kotě? Pokud správně ostříte a zachytíte dobrý moment,od kterého nic neodpoutává pozornost, nešlápnete vedle. Stačí ho pouze nějak zaujmout, položit do ideálnějšího prostoru - a to se dá i bez asistence. Než se kotě přesune někam jinam, můžete pohotově cvakat, samozřejmě se zapojeným rozumem a ne ve stylu, ponecháme to náhodě. Toto je snímek ze starého kompaktu a přesto ho mám velice ráda. A mimochodem, je to o dva rok mladší předchozí model :)
Opět jedna z mých oblíbených fotografií. Ať už je vaše kočka jakákoliv, fotkou můžete zdůraznit všechny její přednosti. Přednosti koček vidím hlavně v očích, protože každá má jiné a každé působí jiným dojmem, výrazem. U této kočky byl vždy největší problém ji zachytit tak, aby byly otevřené. A tak se naskytl nápad vyzkoušet můj tehdy nový objektiv a fotit z výšky. Foť z úrovně očí! - to jistě ze začátku slyšíváte velmi často. Ale pravidla jsou k porušování a proč to nezkusit?
U téhle fotky jsem použila stativ, jelikož má objektiv v přepočtu kolem pevných 90mm, v takové výši bych ho pevně neudržela, natož se správným zaostřením a bez druhé ruky, která držela sáček s jídlem, který obstaral uhrančivý pohled o který jsem stála především.
Pokud nemáte redukci s čipem na staré objektivy, je kontrola ostrosti docela namáhavější, buď to děláte stylem pokus-omyl a přefotíte znovu, pokud se vám nevyvede a nebo se prostě chopíte živého náhledu na displeji (neboli liveview) a přiblížíte si požadovanou část, kterou správně zaostříte.
A protože hlad je, jak se říká, svině, kočka dokázala setrvat v pohledu tak dlouho, dokud jsem nebyla minimálně s ostrostí spokojená. A pak dostala samozřejmě odměnu.
A na závěr....
Ano, ani kočky nemají každý den posvícení a odmění nás za to pohledy, jako jsou tyto. Jestli to znamená Nech mě, nebo Zabiju tě se můžeme jenom dohadovat.
Každpádně chci podotknout, abyste se za každou cenu nesnažili cokoliv vyfotit. Ze snímku budete mít radost hlavně tehdy, pokud nebudete narušovat přirozený život kočky, a věřte, že kočičí modelové toto určitě upřednostní.
Tak přeji hodně štěstí a mnoho skvělých snímků!
Čauky mňauky. K.
Představuji vám...
Helios 58mm f/2
new lens & new experiences
Jak už titulek napovídá, stačí nový objektiv a jakoby jste se učili fotit znova. Avšak to neberte jako mínus pro vás! Stejně jako pro pejskaře pořízení nového psa, nebo nového nástroje pro muzikanta, je pořízení nového objektivu pro každého milovníka fotografie jistě přímo srdce-hřející událost.
Abych mé nadšení uvedla na pravou míru. Je to vlastně můj první objektiv, který jsem si koupila. Padesátku od Canonu jsem totiž kupovala k tělu v obchodě, tak to tak neberu. Už před dobami mého vlastnictví zrcadlovky jsem pokukovala po jisté možnosti, jakou je zcela manuální objektiv pro staré zrcadlovky. A když jsem zrcadlovku vlastnila, pokukování se po jisté době proměnilo v zcela nepaličatou větu: TO MUSÍM MÍT!
A protože vím, že sama jsem byla ráda za každé informace, přikládám teď ty svoje. Třeba se někomu budou hodit, ať už při pořizování podobného kousku, nebo jenom při zahánění nudy.
HA, TADY JSI!
Nikdy jsem nebyla zastáncem kupování elektroniky (no, v tomhle případě kovu a skla) přes internet, nikdy nevíte v jakém to dojde stavu, nicméně teď se nedalo nic dělat, takového krasavce bohužel v elektru neseženete. Ono se říká risk je zisk, nebo tak nějak. A tady se projevuje má paličatost,
kdy se přes nejistotu stejně v něčem utvrdím a jdu do toho. A tak jsem si jednoho dne prostě řekla, že bych si mohla udělat trochu radost a dát si nějaký dárek k narozeninám. Čím lepším se překvapit, než právě novým sklem, které jsem vždy chtěla vyzkoušet? Netrvalo to příliš dlouho. Nakonec jsem po pár inzerátech našla jeden slovenský a měla jsem jasno. Domluva byla perfektní, všechno nakonec došlo v pořádku a po týdnu mi došla i správná redukce, sloužící k připevnění objektivu, se kterou byl při první zásilce trochu problém, ale, ehm, moje chyba a to nemusíte vědět.
HA, MÁM TĚ!
Helios byl doma a já jsem byla nadšená. Konečně jsem měla v rukou něco, čemu se dá říkat pevný objektiv. Ne, že by padesátka od Canonu nebyla pevná, ale ten plastíček si musíte hodně hýčkat, aby se vám nerozpadl. Zato tenhle kousek je prostě jen robustní kov a sklo, ostřící kroužek s příjemným chodem, clonový taktéž. Což ale nutně neznamená že s ním musíte házet o zeď. Musím s obdivem dodat, že tak čistou a krásnou čočku neměl snad ani můj první objektiv, a to byl úplně novej. Nedovedu odhadnout kolik let má tento, ale není vyloučeno, že mě, narozdíl od plasťáčku, přežije :D Překvapením pro mě byla taky hmotnost, při připevnění na tělo už máte v ruce téměř nějakých tři čtvrtě kila, no prostě zase rozdíl vůči mým zvykům (275g místo 130g). Další zajímavostí byl pro mě jeho povrch, skoro nepoškrábaný, no je to pro mě prostě celé jedno velké překvapení. Jestli už jste nedočkaví, jak opěvovaný elegán vypadá, poslužte si. A bacha ať si neposlintáte monitor.
Abych mé nadšení uvedla na pravou míru. Je to vlastně můj první objektiv, který jsem si koupila. Padesátku od Canonu jsem totiž kupovala k tělu v obchodě, tak to tak neberu. Už před dobami mého vlastnictví zrcadlovky jsem pokukovala po jisté možnosti, jakou je zcela manuální objektiv pro staré zrcadlovky. A když jsem zrcadlovku vlastnila, pokukování se po jisté době proměnilo v zcela nepaličatou větu: TO MUSÍM MÍT!
A protože vím, že sama jsem byla ráda za každé informace, přikládám teď ty svoje. Třeba se někomu budou hodit, ať už při pořizování podobného kousku, nebo jenom při zahánění nudy.
HA, TADY JSI!
Nikdy jsem nebyla zastáncem kupování elektroniky (no, v tomhle případě kovu a skla) přes internet, nikdy nevíte v jakém to dojde stavu, nicméně teď se nedalo nic dělat, takového krasavce bohužel v elektru neseženete. Ono se říká risk je zisk, nebo tak nějak. A tady se projevuje má paličatost,
kdy se přes nejistotu stejně v něčem utvrdím a jdu do toho. A tak jsem si jednoho dne prostě řekla, že bych si mohla udělat trochu radost a dát si nějaký dárek k narozeninám. Čím lepším se překvapit, než právě novým sklem, které jsem vždy chtěla vyzkoušet? Netrvalo to příliš dlouho. Nakonec jsem po pár inzerátech našla jeden slovenský a měla jsem jasno. Domluva byla perfektní, všechno nakonec došlo v pořádku a po týdnu mi došla i správná redukce, sloužící k připevnění objektivu, se kterou byl při první zásilce trochu problém, ale, ehm, moje chyba a to nemusíte vědět.
HA, MÁM TĚ!
Helios byl doma a já jsem byla nadšená. Konečně jsem měla v rukou něco, čemu se dá říkat pevný objektiv. Ne, že by padesátka od Canonu nebyla pevná, ale ten plastíček si musíte hodně hýčkat, aby se vám nerozpadl. Zato tenhle kousek je prostě jen robustní kov a sklo, ostřící kroužek s příjemným chodem, clonový taktéž. Což ale nutně neznamená že s ním musíte házet o zeď. Musím s obdivem dodat, že tak čistou a krásnou čočku neměl snad ani můj první objektiv, a to byl úplně novej. Nedovedu odhadnout kolik let má tento, ale není vyloučeno, že mě, narozdíl od plasťáčku, přežije :D Překvapením pro mě byla taky hmotnost, při připevnění na tělo už máte v ruce téměř nějakých tři čtvrtě kila, no prostě zase rozdíl vůči mým zvykům (275g místo 130g). Další zajímavostí byl pro mě jeho povrch, skoro nepoškrábaný, no je to pro mě prostě celé jedno velké překvapení. Jestli už jste nedočkaví, jak opěvovaný elegán vypadá, poslužte si. A bacha ať si neposlintáte monitor.
PRVNÍ FOTKY, PRVNÍ DOJMY
Po týdnu od příjezdu objektivu mi dorazila i redukce a tak jsem mohla začít testovat, co jsem si to vlastně koupila. Samozřejmě můj zájem byl hlavně bokeh a ostrost. Jelikož je ostření manuální, stejně jako úplně všechno, budu s ním muset chvilku bojovat. V hledáčku není úplně snadné při té délce otáčení kroužku přesně trefit ostrost. Někdy se to okem jeví jako zaostřené, ale když se podívám na hotovou fotku, heh.. Proto je obecně u manuálů lepší fotit přes displej - live view. Každopádně první fotky mě nadchly, pro mě, jakožto závisláka na úžasně rozostřeném pozadí případně i s kolečky je to prostě infuze :D Samozřejmě největší rozdíl jsem cítila právě ve váze objektivu. Občas potřebuju druhou ruku (například k zaujetí pozornosti kočky nebo psa) a po pár desíti sekundách už nemám tak pevný úchop, což při exponování není úplně ideální. S tímto objektivem už to bylo znát mnohem dříve. Proto jsem ráda, že mám stativ :D
A opět nějaké ty první fotky pořízené tímto sklem :) Zatím pár zkušebních.
ZÁVĚREM
Co k závěr dodat? Určitě jsem ráda, že jsem si tenhle skvost pořídila a že se člověk může zase něčemu přiučit. Pokud máte rádi experimentování, úžasný bokeh a jeho vinětaci, ze které se občas točí hlava, a super světelnost, doporučuji pobrouzdat po netu a taky to zkusit. A když se nebude líbit, prodat ho můžete vždycky. Někdo si na něj určitě už brousí zuby.
V budoucnu už jistě plánuji dalšího člena skupiny Helios, ale teď si budu muset udělat menší objektivovou přestávku. Uvidím jak dlouho dokážu abstinovat. Nebo spíš, jak dlouho budu muset :D
Co k závěr dodat? Určitě jsem ráda, že jsem si tenhle skvost pořídila a že se člověk může zase něčemu přiučit. Pokud máte rádi experimentování, úžasný bokeh a jeho vinětaci, ze které se občas točí hlava, a super světelnost, doporučuji pobrouzdat po netu a taky to zkusit. A když se nebude líbit, prodat ho můžete vždycky. Někdo si na něj určitě už brousí zuby.
V budoucnu už jistě plánuji dalšího člena skupiny Helios, ale teď si budu muset udělat menší objektivovou přestávku. Uvidím jak dlouho dokážu abstinovat. Nebo spíš, jak dlouho budu muset :D
Photoshop a postproces: Dobro nebo zlo?
Vítám tě u hlubokomyslném článku.
Photoshop. Velmi často si ho lidé berou do pusy v negativním slova smyslu. Možná se ptáte, proč vlastně? Jo, to já taky. Proto jsem se rozhodla o tom něco napsat.
DŘÍV NEŽ ROZŽHAVÍM EDITOR, POKLÁDÁM SI V DUCHU OTÁZKU: PROČ VLASTNĚ TUHLE FOTKU CHCI UPRAVIT? ODPOVĚDĚT SI MŮŽETE RŮZNĚ A NENÍ VYLOUČENO, ŽE NĚKTERÉ Z TĚCHTO ODPOVĚDÍ JSOU TY, KTERÉ VÁM VAŠE HLAVA ODPOVÍDÁ.
Photoshop. Velmi často si ho lidé berou do pusy v negativním slova smyslu. Možná se ptáte, proč vlastně? Jo, to já taky. Proto jsem se rozhodla o tom něco napsat.
DŘÍV NEŽ ROZŽHAVÍM EDITOR, POKLÁDÁM SI V DUCHU OTÁZKU: PROČ VLASTNĚ TUHLE FOTKU CHCI UPRAVIT? ODPOVĚDĚT SI MŮŽETE RŮZNĚ A NENÍ VYLOUČENO, ŽE NĚKTERÉ Z TĚCHTO ODPOVĚDÍ JSOU TY, KTERÉ VÁM VAŠE HLAVA ODPOVÍDÁ.
I. Protože jsem nastavil/a špatně foťák.
Kolikrát se člověku stane, že cvakne nějakou momentku, kde jde o cokoliv, o výraz psa, člověka, nebo atmosféru, bohužel se špatným nastavením. V této situaci upravuji fotky zcela běžně. Pokud za to fotka stojí, nevidím důvod ji házet do koše. Základní věci jako světlo, ostrost, barvy by se měly aspoň kontrolovat vždy.
II. Protože na fotce něco není a já to tam chci.
Tak tohle je jedna z chybných odpovědí. Každý máme sice svoje priority při focení jiné, ale v zásadě by se mělo na výsledné fotografii objevovat to, co tam skutečně v dané chvíli bylo vyfoceno. Krom toho, komu by dělalo radost mít na fotce to, co nikdy nevyfotil? A tím teď nemyslím fotomontáže. Nebo to, o čem se zmíním u odpovědi IV.
III. Protože z nepoužitelné fotky chci udělat použitelnou.
Ten, kdo teď přikyvuje by se měl stydět :D Základní věc je, že na sebe musíme být přísní, když vybíráme nejlepší kusy ze série. Já zpravidla vybírám podle toho, jak na mě fotka působí. Pokud je v ní něco, co mi za to stojí ji náročně upravovat, aspoň to zkusím. Většinou stejně ale mačkám delete. Nesnažte se, pokud vidíte, že se vám na fotce nelíbí několik věcí zaráz. Z ničeho NĚCO neuděláte, tak moc Photoshop mocný není. Mnohem lepší je vrátit se na místo focení a fotku přefotit. Poučíte se z předchozích chyb a výsledek bude o mnoho lepší. A nejenom výsledek, ale i váš pocit z něho.
IV. Protože mám dopředu určitou představu, která se při focení nedala zcela zrealizovat a chci z ní maximum.
Touhle odpovědí většinou odpovídám já. Někdy upravuju hodně, někdy stačí málo. Většinou mám představu, že fotku dodělám v počítači a s tím záměrem ji vyfotím. Tím pádem záměr fotky je předem promyšlený a tím se liší od odpovědi II.
Mít něco proti úpravám fotek je pro mě jako nesnášet pečení v troubě a radši jíst syrové těsto. Někdy se sice poštěstí a nemusíte do fotografie příliš zasahovat, ale proč se úprav bát nebo rovnou stavět proti nim? Stejně jako jste fotku vyfotili, sami ji upravíte. Je to vaše práce :) Proto je pro mě blbost, aby někdo někoho obviňoval za používání editorů. K moderní fotografii to prostě patří!
A konečně se dostáváme k praktickým příkladům. I když nerada ukazuji originální fotky :D
A konečně se dostáváme k praktickým příkladům. I když nerada ukazuji originální fotky :D
PŘED PO
To je přesně ten typ fotky, kde si říkám: Tu musím zachránit! :D
A proč vlastně? První chybou je nečisté pozadí (bohužel s tím jsem v dané chvíli nemohla nic dělat), dále tmavost fotky (nechtěla jsem zvedat ISO) a nevýrazné oči (foceno proti oknu). Kdyby fotka nebyla ostrá, mačkám delete. Jelikož tahle fotka byla focena v lese, kam moc slunečního světla nepadlo, fotka je ochuzená o skutečné barvy. Musím i upozornit na to, že jsem měla zrcadlovku asi druhý týden, takže možná by fotka teď vypadala jinak. Nicméně na to se nemůžu vymlouvat a tak jsem zapla PS.
Fotit tohoto ďáblíka bylo naprosto šílené, takže jsem byla ráda za každý pěkný zaostřený výraz. A když je na fotce vodítko a nechci ho tam, co udělám? Vycvičím psa, aby stál na místě na povel nebo zapnu Photoshooop!
No a nakonec hardcore úprava, kterou dělám jen málokdy. To byla asi první série mých fotek zrcadlovkou. Takže jak vidíte, originál je šílený, ale znám jeden program a myslím, že už posté název říkat nemusím.. :D
|
Všechny zmíněné chyby jsem se vynasnažila upravit a výsledek se mi zdá jako obstojný. Na to, že to nebyl ateliér, ale focení na klíně. Je dobré si umět vždy nějak poradit. Někdy retuše ale nejsou tak jednoduché a to už stojí za to si vyjasnit, zda má cenu fotku zachraňovat.
Zvolila jsem lepší výřez, zaretušovala jsem lehce nechtěné, zvýraznila oči a vypíchla zelenou a žluť. Pohrála jsem si ve křivkách a výsledek se mi zdá o hodně příjemnější než originál :) A o to přeci jde.
Výsledkem je lehce vysaturovaná fotka bez vodítka a jiných rušivých elementů, zvýraznila jsem mírně oči a stáhla bílé přepaly.
Vykontrastněné, vykolorované, ořízlé, zaretušované. Šílenost. Ale docela se to líbilo. I když tohle téma je trošku klišé. |
Je to smutný, ale jsme na konci článku. Setřete slzu a těšte se na další články. Doufám, že se tento alespoň trošku líbil. Hezkej víkend přeju:)
Kompakt vs. Zrcadlovka
Tento článek není ani Rada a ani Návod, ale nevím, kam zrovna tohle strčit. Jelikož se to týká focení, tak to prostě dám sem :D Berte to jako další ze seriálů, který budu doplňovat postupně.
Vždycky jsem chtěla udělat srovnávací test dvou fotoaparátů, jelikož jsem měla většinou funkční jen jeden,musela jsem se bez něj obejít. No a teď, když mám doma fotoaparát dva, můžu se logicky pustit do minitestu Kompakt vs. Zrcadlovka. I když při focení vím, jaký rozdíl je fotit s profesionálním strojem místo krabičky do kapsy, zajímá mě, jak se budou lišit fotky ve stejných situacích. No a to jistě i vás, pokud třeba váháte nad výběrem nového foťáku.
Bavte se!
Vždycky jsem chtěla udělat srovnávací test dvou fotoaparátů, jelikož jsem měla většinou funkční jen jeden,musela jsem se bez něj obejít. No a teď, když mám doma fotoaparát dva, můžu se logicky pustit do minitestu Kompakt vs. Zrcadlovka. I když při focení vím, jaký rozdíl je fotit s profesionálním strojem místo krabičky do kapsy, zajímá mě, jak se budou lišit fotky ve stejných situacích. No a to jistě i vás, pokud třeba váháte nad výběrem nového foťáku.
Bavte se!
PRO ZAČÁTEK - SROVNÁVÁM FOTOAPARÁTY:
PARAMETROVÁ SROVNÁNÍ
Pro začátek je dobré si uvědomit základní věc. Nechci srovnávat tyto dva fotoaparáty mezi sebou z prostého důvodu, kompakt je tři roky starý a koupíte ho už leda použitý někde v bazaru. Zároveň by tedy test neměl smysl. Takže budu srovnávat hezky obecně a vynasnažím se, aby se to dobře četlo. Z těch oficiálních termínů jde někdy hlava kolem :D
Pro začátek je dobré si uvědomit základní věc. Nechci srovnávat tyto dva fotoaparáty mezi sebou z prostého důvodu, kompakt je tři roky starý a koupíte ho už leda použitý někde v bazaru. Zároveň by tedy test neměl smysl. Takže budu srovnávat hezky obecně a vynasnažím se, aby se to dobře četlo. Z těch oficiálních termínů jde někdy hlava kolem :D
KOMPAKTNÍ FOTAPARÁT
Je nad slunce jasné, proč si většina lidí kupuje kompaktní fotoaparáty. Už od slova kompaktní nám plyne fakt, že jsou prostě skladné, lehké a především univerzální, což využije každý fotolaik, který chce zachytit co mu přistane pod nosem - dovolená, děti, zvířata.
Ovládání je většinou příjemně jednoduché, takže focení po pár dnech zvládne každý a zároveň i přes svou velikost tyto typy fotoaparátů poskytují dostatečně velké rozlišení fotografií, dále plno režimů (z mého pohledu sice naprosto zbytečných) a zoom jako dalekohled, no co si více přát? Já osobně měla tento kompakt velmi ráda, hodně mě toho naučil. Jak si můžete všimnout, režimy jsou řešené stejně jako na zrcadlovce, proto pro mě přechod na ni nebyl zas nějaké faux-paux. I ovládání je velmi podobné, holt Canon je Canon. Další bezpochybnou výhodou kompaktů, možná tou největší v dnešní době, je jejich příznivá cena. Dobré kompakty seženete už okolo čtyř tisíc, za méně ale můžete cvakat taky. To už záleží spíš na vaší trpělivosti, není žádný med držet v rukách tenkou deseticentimetrovou placku bez úchytu. Ale kvalitních ultrazoomů je spousty! Já byla v té době majitelem jednoho z nich a nelitovala jsem. Až člověk přejde na lepší, zjistí, čím to vlastně fotil předtím. Ultrazoomy jsou skvělé právě díky přibližování. Do jistých vzdáleností je tomu podobně jako u zrcadel - oddělí pozadí (ale spíše ho rozmáznou, než aby byl vidět bokeh, ale objektivy nejsou žádná děla, co čekat). Co je ale příjemné, většina z nich má IS, což je Image Stabilizer, velmi dobrá věc, která u zrcadel, alespoň v tělech není zvykem (má ji tuším jen Pentax a Sony), za stabilizér v objektivech pro DSLR si musíte docela hluboko sáhnout do peněženky. No a některé mají kompakty dokonce i hledáček a ergonomii přesně jako zrcadloví sousedi, takže můžete přátele nefotografy zalevno ohromit. Ne, to je jen fór :D Ale já třeba vždycky chtěla hledáček. ..... Ale abych kompakty zase jenom nechválila. Ne každému, jako třeba mě, takový foťák vydrží na dlouho. Já ho měla tři roky a při tom jsem toužila po zrcadlovce. Zezačátku jsem byla po přechodu z Olympusu (ano, bylo to něco, jako foťák, tedy myslím) samozřejmě nadšená a vydrželo to dlouho, ale parametry u kompaktů se zrcadlovkám nikdy nevyrovnají. Nejvíc mě mrzelo nízké sekvenční snímání. Pohybovalo se to kolem jedné fotky za sekundu a to muselo být sakra krásně aby se toho dalo účinně využít. Dále světelnost objektivu, která byla mizerně příšerná (4-5.6), což znamená, že špatné počasí či osvětlení je na fotkách snadno znát. Předtím jsem to zaznamenávala, teda aspoň zezačátku, ne příliš často, zato teď už je to pro mě katastrofa největší. Když máte ze f/4 najednou f/ 1.8, sami byste poznali, co to je za rozdíl :D ..... NEBUDU DÁL KECAT, SHRNU TO: + jsou malé, lehké, tudíž na cesty jak dělané + díky jejich univerzálnosti jimi můžete fotit vše + většinou i plně manuální nastavení jako u DSLR + nízká cena a jednoduchost ovládání + velké rozlišení fotek + zoom (do určité míry) + skvělé pro začátečníky i pokročilejší před pořízením zrcadlovky + běžné je i HD video - světelnost objektivů - často pomalé ostření - většina nenabízí manuální nebo bodové ostření (i když, co já vím:D) - pomalé sekvenční snímání - šum fotografií při horších světelných podmínkách - nenabízí fotografie RAW |
ZRCADLOVKY - DSLR
Z jakých důvodů by si člověk vlastně měl pořídit zrcadlovku?
Tuto otázku si prostě musíte položit před nákupem a ne jednou. Znám spousty lidí, kteří je mají a jejich možností absolutně neumí využívat. Proč se toho bát? Jsem toho názoru, že buď chci zrcadlovku, protože mi kompakt nestačí a hodlám se s tímto strojem naučit tak, abych ho plně využil. Ve většině případů lidé utrácejí na zrcadlech zbytečně za to, co se nachází v kompaktech. Fotit na program P nebo nedejbože AUTO můžete klidně i na nich! Za co utrácet, když využijete to stejné a ani nezjistíte, proč jsou tyto fotokámoši tak drazí a velcí? Není lepší si koupit skvělý kompakt, který splní všechny požadavky? Zrcadlovka, bych řekla, prostě není pro každého. Člověk by o fotografii měl něco vědět, aby pak věděl, proč ji vlastně potřebuje. ..... Přejděme k výhodám těchto fotoaparátů. Rozhodli jste se, že si pořídíte zrcadlovku, co teda můžete čekat? Jedno upozornění pro začátek: Nečekejte dechberoucí snímky po prvním cvaknutí! Ale zároveň můžete čekat rychlost, plno možností nastavování, ostření atp. Velmi příjemná změna je také ve světelnosti (pokud si ovšem nekoupíte sklo se světelností 4-5.6, to byste v tomhle moc změn čekat asi nemohli :D). Samozřejmě po pár fotkách a dnech, kdy si myslíte, že děláte všechno správně, poznáte ten opravdový rozdíl, poznáte, co všechno jste ještě nevyzkoušeli a co vše na vás ještě čeká. Je to jako se najednou octnout úplně v jiném světě plném jiných možností :D Zároveň to ale není žádný med. Mít něco takového v rukou je třeba brát trochu zodpovědně a je opravdu dobré si o tom něco nastudovat, abyste nebyli příliš zaskočeni a báli se poté něčeho jako je režim M. Je třeba si uvědomit, že fotky mohou být vždy lepší, když víte, co, kdy, kde a jak nastavit, v tom se člověk pak tak zaběhne, že už nemusí pořád jen zkoušet. Důležité je NEBÁT SE EXPERIMENTOVAT, HLEDAT A VĚDĚT. Bokeh. Kdo by ho nemiloval? Bokeh znamená rozostřené pozadí oddělené od zaostřeného objektu, většinou krémový a jemný nebo ostřejší s kolečky clony. Někteří ho odsuzují, já ho naopak miluji a beru ho jako nezaměnitelnou součást kreativního focení. Obzvlášť s clonou f/1.8 a níže je to opravdu krása. ..... Co říci o nevýhodách? Ty se týkají spíše vašeho pohodlí. Pokud focení zbožňujete, jistě taháte foťák ke každé vhodné příležitosti, proto vám nebude vadit tahat těžší brašnu, či batoh. Pokud spíš fotíte jen tak rekreačně, může vám to být i nepříjemné. Váha těl je většinou kolem 500-700g a pokud připočítáme objektivy, které jsou stejně těžké nebo i těžší, je třeba trošku fyzické zdatnosti. Možná se to nezdá, ale je to docela kumšt pak něco takového držet a s delším ohniskem něco doostřovat a pak ještě něco nerozmazaně vyfotit. Můžu vám z vlastní zkušenosti napsat že můj fotoaparát váží 575g a díky pevné padesátce z plastu připočítám jen 130g za něj. Dostáváme se na číslo 705g. Občas se stane, že fotím vleže na výšku a nemohu druhou rukou podepřít foťák, no a to je teda kumšt držet to nehybně v jedné ruce! :D Hold každý je zdatný jinak, ale váha je často připisovanou nevýhodou. Zároveň se ale těžší předmět drží v ruce lépe stabilně, ono každé proti má něco pro a naopak, víme. Nevýhodou je samozřejmě i cena, kdo chce dobrý stroj, musí do něj investovat. A bohužel nejenom peníze, ale i čas. Těla se dají sehnat i do deseti tisíc, ovšem kvalitní objektivy už nejsou až taková balada. A když vybíráte zrcadlovku s příslušenstvím, zabere to opravdu hodně času. Není to otázka dne, dobré je sledovat trh aspoň půl roku před koupí a získat si přehled v parametrech, cenách, žebříčcích atp. Nejskvělejší je, pokud znáte někoho kdo vám může danou věc vypůjčit, předvést. Pokud nikoho takového neznáte, stačí hledat fotografy na internetu, kteří jistě rádi zkušeně poradí. ..... + obecně prostě skvělé snímky (pokud ovšem investujete čas do studování teorie, kterou efektivně využijete v praxi) + rychlost fotoaparátu + ostrost snímků (opět, pokud víte, jak na to) + neomezeně kreativní možnosti nastavování a vzniklých fotografií + díky ergonomickému tvaru těla se skvěle drží + možnosti výměny objektivů + BOKEH :* :D + JPEG, RAW - investice peněz a času (která se většinou nevrátí nazpět, pokud ano, tak velmi pomalu) - velikost - hmotnost |
Fotografujeme doma: Kapky vody
Po hodně dlouhé odmlce zase píšu nějaký ten článek o focení. Od doby, co jsem psala posledně se změnila jedna radikální věc, pořídila jsem si zrcadlovku, takže focení je pro mě zcela nový zážitek. Rychlost, ostrost, tyhle věci mi s kompaktem hodně chyběly. A když už je teď vlastním v podobě EOS 650D od Canonu spolu s pevnou padesátkou, mohu si dovolit fotit úplně jinak.
Ale přejděme k věci. Kapky, předměty padající do vody a voda obecně mě na snímcích vždycky velmi lákaly vyzkoušet. Tak jsem si řekla, proč ne? Během focení jsem musela řešit mnoho zádrhelů, ale poradila jsem si vcelku slušně :D
To, že nemáte zrcadlovku nutně neznamená, že nemůžete vyzkoušet tento zajímavý úkol. Dá se to i s kompaktním kámošem i když to už není tak jednoduché.
Co budete potřebovat?
- fotoaparát
pokud nevlastníte DSLR, opatřete si také dobré osvětlení pro rychlou závěrku kompaktního foťáku, záběry rychlého pohybu vody budou ostré
- stativ
pokud nevlastníte stativ, je dobré si opatřit dobré opěrky pod foťák, stabilní a taky, abyste mohli fotit z různého úhlu
- umyvadlo
pokud nevlastníte umyvadlo, tak je mi vás docela líto. Nicméně voda se dá nalít do jakékoliv misky, vany, atp..
- kapající vodu
velmi důležitá věc při focení tohoto úkolu! Pokud nefotíte přímo v umyvadle, zajistěte si kapající vodu (zavěste láhev naplněnou vodou s dírkou, či jakkoli jinak, můžete napírat vodu rukou, nebo požádat asistenci)
Co jsem navíc musela použít já?
Je docela smůla, když máte pevný kohoutek, kterým nemůžete nijak otáčet, zároveň nemůžete vodovod nasměrovat na střed umyvadla a dole je vidět odtok. Zřejmě ale nebudu jediná, takže jsem tedy potřebovala karton aspoň z jedné strany bílý, který se vám nerozmočí ve vodě, dále nůžky a izolepu.
A na konec jedno upozornění:
Buďte opatrní při manipulaci s vodou!
Elektronika nemá ráda vodu, to ví i malé dítě, speciálně si dávejte pozor na optiku. Nepřibližujte objektiv k vodě za každou cenu co nejblíž, s kapkami na skle můžete rovnou skončit.
FOTOPOSTUP
Na začátku jsem upevnila foťák pevně na stativ.
Až si navolíte správnou výšku, úhel, zatáhněte všechny šrouby velmi pevně, přece jen žádná koupelna není zrovna ideální místo pro nechtěné křápnutí s foťákem. Opět připomínám, abyste nepřibližovali objektivy přímo k vodě, i malá kapka dokáže na optice "katastrofu" a čištění není jedna z nejlevnějších záležitostí.
Nastavila jsem si režim Tv (priorita závěrky) a nastavila jsem si rychlejší čas, kolem 1/1600s.
Ale přejděme k věci. Kapky, předměty padající do vody a voda obecně mě na snímcích vždycky velmi lákaly vyzkoušet. Tak jsem si řekla, proč ne? Během focení jsem musela řešit mnoho zádrhelů, ale poradila jsem si vcelku slušně :D
To, že nemáte zrcadlovku nutně neznamená, že nemůžete vyzkoušet tento zajímavý úkol. Dá se to i s kompaktním kámošem i když to už není tak jednoduché.
Co budete potřebovat?
- fotoaparát
pokud nevlastníte DSLR, opatřete si také dobré osvětlení pro rychlou závěrku kompaktního foťáku, záběry rychlého pohybu vody budou ostré
- stativ
pokud nevlastníte stativ, je dobré si opatřit dobré opěrky pod foťák, stabilní a taky, abyste mohli fotit z různého úhlu
- umyvadlo
pokud nevlastníte umyvadlo, tak je mi vás docela líto. Nicméně voda se dá nalít do jakékoliv misky, vany, atp..
- kapající vodu
velmi důležitá věc při focení tohoto úkolu! Pokud nefotíte přímo v umyvadle, zajistěte si kapající vodu (zavěste láhev naplněnou vodou s dírkou, či jakkoli jinak, můžete napírat vodu rukou, nebo požádat asistenci)
Co jsem navíc musela použít já?
Je docela smůla, když máte pevný kohoutek, kterým nemůžete nijak otáčet, zároveň nemůžete vodovod nasměrovat na střed umyvadla a dole je vidět odtok. Zřejmě ale nebudu jediná, takže jsem tedy potřebovala karton aspoň z jedné strany bílý, který se vám nerozmočí ve vodě, dále nůžky a izolepu.
A na konec jedno upozornění:
Buďte opatrní při manipulaci s vodou!
Elektronika nemá ráda vodu, to ví i malé dítě, speciálně si dávejte pozor na optiku. Nepřibližujte objektiv k vodě za každou cenu co nejblíž, s kapkami na skle můžete rovnou skončit.
FOTOPOSTUP
Na začátku jsem upevnila foťák pevně na stativ.
Až si navolíte správnou výšku, úhel, zatáhněte všechny šrouby velmi pevně, přece jen žádná koupelna není zrovna ideální místo pro nechtěné křápnutí s foťákem. Opět připomínám, abyste nepřibližovali objektivy přímo k vodě, i malá kapka dokáže na optice "katastrofu" a čištění není jedna z nejlevnějších záležitostí.
Nastavila jsem si režim Tv (priorita závěrky) a nastavila jsem si rychlejší čas, kolem 1/1600s.
Profesionální, žejo? Už po prvním snímku jsem věděla, že retušovat to rozhodně nechci. Zároveň jsem přišla na to, že kohoutek je moc blízko stěny kruhy tudíž nejsou celé. Takže jsem taky přišla na to, že to nebude tak lehké jak se zdá :D Použila jsem tedy karton ponořený do vody.
Tohle už není tak zlé. Po manipulaci s papírem jsem přišla na nejlepší usazení které zakryje odtok pod i nad hladinou. Nesmím ale opomenout, že papír musí být potopený, čehož nejlépe dosáhnete asi rukou. Když vám vyplave na hladinu, padající kapka se ani nepotopí a nevzniknou dobré fotky. Jenže i tak stále nebyly kruhy celé. Ani zahnutí papíru nepomohlo, musela jsem dostat vodu trochu blíž k sobě. Ale jak to udělat?
Vyřešila jsem to zase mým superkartonem. Odstřihla jsem kus, který jsem srolovala, zalepila izolepou a na jednom místě přimáčkla k sobě, aby vznikla dejme tomu nálevka, kterou lépe poteče voda (viz obrázek nahoře). Ruličku jsem přilepila izolepou přesně k vodovodu a naklonila směrem ke mně. Kapky tedy dopadaly doprostřed umyvadla a kruhy byly celé.
Pak už jsem mohla fotit klidně a hladce. Ke stejné závěrce jsem přidala ještě blesk a osvícení z vrchu. Ostřila jsem hlavně na střední bod, je nejcitlivější, pak jsem změnila kompozici i ostřící bod. Zkoušela jsem i na výšku i na šířku. Nejtěžší je odhadnout, kdy cvaknout, s bleskem focení není tak rychlé, ale stokrát lepší než s kompaktem, který nabíjel blesk asi pět sekund po jednom záblesku. Nastavila jsem tok vody tak, aby kohoutek opravdu jenom kapal, nesmí vám crčet sebemenší proud. Kapky kapaly hodně rychle a pravidelně, takže se dalo skvěle odhadnout, kdy vznikne nejlepší snímek. I tak jsem ale strávila celým tímto úkolem asi třičtvrtě hodiny, nebýt našeho pitomého kohoutku :D
A níže můžete mrknout na finální fotografie vylepšené špetkou Photoshopu. Na upravování fotek není nic špatného, je to součástí procesu, stejně jako když ručně vyvoláváte fotografie. Doufám, že se bude líbit a přeji hezké fotografování a málo vody ve foťácích!
Admin K.
Admin K.
Fotografujeme doma: Kouzla expozice
Tak jsem se rozhodla využít volna a sepsat nějaký ten článek. Tentokrát jsem se rozhodla už o níže zmiňovaném expozičním čase, předtím jsem ho využívala k tvorbě Lightpainting (o jednu kapitolu níže). S expozicí se ale dá vyhrát mnohem více, než jen touto metodou. Tak pojďme na to :)
Nejdříve něco k úvodu, abyste nemuseli hledat předchozí články. Expoziční čas nebo snad rychlost závěrky je doba, po kterou fotoaparát snímá, fotí fotografii. Tudíž čím míň světla, tím víc času musíte fotoaparátu dát. Většinou ho vnímáme při špatném světle, kdy fotoaparát musí exponovat tak dlouhou dobu, kdy je schopen nabrat světlo, což je opravdu nepraktické, protože nedokážeme dlouho stabilně držet ruce. Ale nezavrhujme ho, je tu možnost ho náležitě využít a ještě ke všemu k tvorbě zajímavých fotografií.
Takže pro začátek, co budete potřebovat. Není toho mnoho.
-objekt focení (pokud nemáte, postačíte vy sami)
- fotoaparát s možností samospouště a manuálním nastavením času (režim je označován jako Tv nebo případně i s nastavením clony M)
- tmavší prostředí pro delší čas expozice
-stativ, popřípadě stabilní, vyhovující místo pro focení
-a hlavně nápad pro fotografii !
Pokud máte aspoň něco z tohoto, je to na dobré cestě.
A teď, co vlastně expozice umožňuje? Téměř cokoliv šíleného. Chcete mít více hlav, končetin? Nebo snad chcete být duch nebo mít dvojče? Na fotografii to bude možné.
A teď k samotnému focení.ukážu vám pár příkladů a popis, jak jsem fotila.
DVA V JEDNOM
Tak jsem se rozhodla využít volna a sepsat nějaký ten článek. Tentokrát jsem se rozhodla už o níže zmiňovaném expozičním čase, předtím jsem ho využívala k tvorbě Lightpainting (o jednu kapitolu níže). S expozicí se ale dá vyhrát mnohem více, než jen touto metodou. Tak pojďme na to :)
Nejdříve něco k úvodu, abyste nemuseli hledat předchozí články. Expoziční čas nebo snad rychlost závěrky je doba, po kterou fotoaparát snímá, fotí fotografii. Tudíž čím míň světla, tím víc času musíte fotoaparátu dát. Většinou ho vnímáme při špatném světle, kdy fotoaparát musí exponovat tak dlouhou dobu, kdy je schopen nabrat světlo, což je opravdu nepraktické, protože nedokážeme dlouho stabilně držet ruce. Ale nezavrhujme ho, je tu možnost ho náležitě využít a ještě ke všemu k tvorbě zajímavých fotografií.
Takže pro začátek, co budete potřebovat. Není toho mnoho.
-objekt focení (pokud nemáte, postačíte vy sami)
- fotoaparát s možností samospouště a manuálním nastavením času (režim je označován jako Tv nebo případně i s nastavením clony M)
- tmavší prostředí pro delší čas expozice
-stativ, popřípadě stabilní, vyhovující místo pro focení
-a hlavně nápad pro fotografii !
Pokud máte aspoň něco z tohoto, je to na dobré cestě.
A teď, co vlastně expozice umožňuje? Téměř cokoliv šíleného. Chcete mít více hlav, končetin? Nebo snad chcete být duch nebo mít dvojče? Na fotografii to bude možné.
A teď k samotnému focení.ukážu vám pár příkladů a popis, jak jsem fotila.
DVA V JEDNOM
Takhle jsem kdysi vyfotila svou novou profilovou fotku na Facebook. Řekla jsem si, že si trošku opět pohraju s expozicí, protože mě to baví :D Téma bylo něco jako: Každý člověk má dvě tváře, jednu dobrou a jednu špatnou. A jak jsem postupovala?
1. Zajistila jsem v místnosti tmu. Fotila jsem v podvečer, stačilo zhasnout a zatáhnout žaluzie.
2. Vzala jsem si lampičku, pro světlou "dobrou tvář".
3. Připnula jsem foťák na stativ a nstavila na režim M. Potom jsem odfotila pár zkušebních fotek, abych věděla, jak se při jakém čase bude světlo chovat, až jsem byla spokojená. Čas byl nastaven asi zhruba kolem 6-8 sekund a k ní příslušná clona.
4. Rozhodla jsem se fotit na zdi v rohu, kde je na jedné stěně tmavá a na druhé světlá barva, což mi umožnilo ještě více odlišit "postavy" (mě:D)
5. Nastavila jsem samospoušť 10 sekund. Zmáčkla jsem spoušť, zapla jsem lampičku a hleděla jsem do ní asi 4 sekundy (usoudila jsem tak, protože čas focení byl kolem osmi sekund. Chtěla jsem aby obě tváře byly stejně výrazné, tak jsem to rozdělila na polovinu - každá tvář na čtyři sekundy)
6. Po čtyřech sekundách jsem se obrátila na druhou stranu, abych vyfotila "zlou tvář". Po asi dvou sekundách z těch příslušných čtyř jsem vypla lampičku, aby druhá strana nebyla tak světlá, jako ta první a byl vidět rozdíl.
A to bylo vlastě vše. Vypadá to jednoduše, ale do konečné fáze jsem došla asi po patnácti pokusech :D
AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ!
1. Zajistila jsem v místnosti tmu. Fotila jsem v podvečer, stačilo zhasnout a zatáhnout žaluzie.
2. Vzala jsem si lampičku, pro světlou "dobrou tvář".
3. Připnula jsem foťák na stativ a nstavila na režim M. Potom jsem odfotila pár zkušebních fotek, abych věděla, jak se při jakém čase bude světlo chovat, až jsem byla spokojená. Čas byl nastaven asi zhruba kolem 6-8 sekund a k ní příslušná clona.
4. Rozhodla jsem se fotit na zdi v rohu, kde je na jedné stěně tmavá a na druhé světlá barva, což mi umožnilo ještě více odlišit "postavy" (mě:D)
5. Nastavila jsem samospoušť 10 sekund. Zmáčkla jsem spoušť, zapla jsem lampičku a hleděla jsem do ní asi 4 sekundy (usoudila jsem tak, protože čas focení byl kolem osmi sekund. Chtěla jsem aby obě tváře byly stejně výrazné, tak jsem to rozdělila na polovinu - každá tvář na čtyři sekundy)
6. Po čtyřech sekundách jsem se obrátila na druhou stranu, abych vyfotila "zlou tvář". Po asi dvou sekundách z těch příslušných čtyř jsem vypla lampičku, aby druhá strana nebyla tak světlá, jako ta první a byl vidět rozdíl.
A to bylo vlastě vše. Vypadá to jednoduše, ale do konečné fáze jsem došla asi po patnácti pokusech :D
AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ!
Tahle fotka vznikla v zámku a duchařské téma k tomu bylo jako dělané. Jak jsem k této fotografii došla?
1. Postavila jsem objekt proti mírnému světlu (dveře se sklem).
2. Připnula jsem fotoaparát ke stativu, jelikož v zámku byla taková tma, že by bylo nemožné fotit bez něj.
3. Nastavila jsem na režim Tv asi na 6 - 8 sekund (vzpomínám). Clona se přímo přiřadila, protože jsem nefotila na plně manuální nastavení.
4. Po dobu čtyř sekund se modelka točila dokola kolem své osy.
5. Zbylý čas se postavila čelem ke mně, aby byla postava zřejmá.
Tahle fotografie se mi povedla asi na třetí pokus, není to nic těžkého, vše je jen na správném nastavení. Díky točení se postava rozmázla, tudíž nebyla ostrá. Protože byla postavená proti světlu, vznikl dojem průhlednosti. A díky chvilce, kdy stála čelem ke mě se duch teď dívá přímo na nás. Odrbané zdi a omítka spolu s parketami pak tvoří opravdu zajímavou atmosféru, které přidal ještě čermobílý filtr.
1. Postavila jsem objekt proti mírnému světlu (dveře se sklem).
2. Připnula jsem fotoaparát ke stativu, jelikož v zámku byla taková tma, že by bylo nemožné fotit bez něj.
3. Nastavila jsem na režim Tv asi na 6 - 8 sekund (vzpomínám). Clona se přímo přiřadila, protože jsem nefotila na plně manuální nastavení.
4. Po dobu čtyř sekund se modelka točila dokola kolem své osy.
5. Zbylý čas se postavila čelem ke mně, aby byla postava zřejmá.
Tahle fotografie se mi povedla asi na třetí pokus, není to nic těžkého, vše je jen na správném nastavení. Díky točení se postava rozmázla, tudíž nebyla ostrá. Protože byla postavená proti světlu, vznikl dojem průhlednosti. A díky chvilce, kdy stála čelem ke mě se duch teď dívá přímo na nás. Odrbané zdi a omítka spolu s parketami pak tvoří opravdu zajímavou atmosféru, které přidal ještě čermobílý filtr.
A tahle fotografie vznikla úplně podobně. Místo točení a zastavení se model díval chvíli na jednu stranu a zbytek na druhou. Tak vznikl dojem dvou hlav.
Doufám, že jsem vám princip expozice dostatečně vysvětlila. Teď už záleží jen na vás, jak ho originálně využijete.
Buďte tvořiví! :)
Hodně zajímavých fotek vám přeje adminka :)
______________________________________________________________________________________________________________
Doufám, že jsem vám princip expozice dostatečně vysvětlila. Teď už záleží jen na vás, jak ho originálně využijete.
Buďte tvořiví! :)
Hodně zajímavých fotek vám přeje adminka :)
______________________________________________________________________________________________________________
FOTOGRAFUJEME PRO RADOST - ZVÍŘATA
Po delší pomlce jsem si udělala čas na nový článek a rozhodla jsem se, že ho vytvořím na téma všem velmi milému - zvířata. Každý, kdo má doma nějakého mazlíčka má určitě po chuti si ho zdokonalit a zvěčnit fotoaparátem. Proč taky ne, dát fotku do rámečku a na zeď ?
S fotografováním zvířat ale to není zas tak jednoduché, jak si myslíte, aby byla fotka opravdu do rámečku, musíte si dávat pozor na několik důležitých věcí a to platí u zvířat všech! Přeji příjemné počtení, jdeme na věc.
ZAPRVÉ - KDE FOTIT
Ani byste neřekli, jak často bývá tento bod podceňován. Je sice moc hezké, že se na vás zvíře dívá, ale pokud je za ním moře harampádí ze zahrady, těžko někoho bude zajímat právě výraz vašeho mazlíčka. Než půjdete fotit, běžte si obhlédnout místa a vyberte pozadí, jaké vám bude vyhohovat. Párkrát si ho vycvakněte, abyste věděli, jak se bude pozadí chovat na fotkách.
Můžete vytvořit i takzvané umělé pozadí, neboli ateliér (čisté pozadí ve formě látek, deky, čehokoliv jednobarevného).
ZADRUHÉ - CO FOTIT
Směšná otázka, že? Ve skutečnosti si dejte pozor. Pokud chcete fotit jakékoliv zvíře, musíte ho na to trochu připravit. Mělo by umět zůstat chvíli na místě, reagovat na jméno, či nějaké zvuky, které vyloudíte a především by ho to mělo bavit. Z mých zkušeností vás znechutí znechucení zvířete. Ochota je potřeba, ale nedocházejte k ní násilím.
Pokud chcete více fotek, foťte víc dnů nebo krátce po delších přestávkách. Žádné zvíře nevydrží sedět a čučet věčně. Je to jako s dítětem.
ZATŘETÍ - ČÍM FOTIT
Logicky, foťákem. Mám ale na mysli nastavení fotoaparátu (pokud nejste o této kategorii příliš ponaučení, sjeďte o dvě kapitoly dolů;). Fotíte-li venku, nastavte fotoaparát na podmínky, které panují, pokud fotíte na ruční režim (za což chválím) odzkoušejte si světlo na fotkách před samotným fotografováním (objekt by se unudil k smrti, než byste to nastavili správně). Pokud fotíte doma, vhodný je stativ, zvlášť, pokud je přítmí. Hyperaktivní živočichové nemají tendenci sedět na místě. Proto budou s chvěním ruky i objektu fotky rozmazané.
Nezapomeňte na správný formát fotky, pokud chcete fotku do většího rámu, musíte zvýšit i jeho rozlišení.
ZAČTVRTÉ - JAK FOTIT
Teď už se nacházíme před samotným focením. Mějte všechny věco vždycky po ruce a neodbíhejte. Chovejte se klidně, nedělejte prudké pohyby a hlavně se chovejte tiše. Tím víc pak bude zvíře klidnější.
Než začnete fotit, přilákejte ho a chvilku mu věnujte pozornost. Zvíře pochopí, že máte o něj zájem a tak bude chtít být s vámi dál. Dejte si pozor, ať ho příliš nerozjančíte (pokud tedy chcete klidné fotky:D). Potom ho nechejte být a sledujte co dělá. Psi i kočky si spíš po chvilce někde sednou a to je skvělá příležitost nenuceně zvíře fotit. Problém je, že si nejčastěji nevybere správné místo. Pokud ale umí povel zůstaň nemělo by to být těžké. Pozornost přivolejte jménem, nebo různými zvuky.
Další zásadou je - nefotit zblízka. Raději si odstupte a zazoomujte, pozadí se vám oddělí od objektu (pokud je dostatečně daleko za objektem focení) a rozmaže se, tudíž nebude odvracet pozornost od zvířete.
Nefoťte ani zvrchu (pokud to není účel) a ani z podhledu, foťte z úrovně očí a to je dost důležité!!
Práci se zvířetm nechám na vás. Výborné je mít po ruce asistenta, který mazlíka dobře zná a se kterým je ochotný spolupracovat obzvlášť, pokud nefotíte na oplocené zahradě, ale venku. Pak mohou vznikat dobré záběry bez vaše zbytečného rozčilování,můžete fotit nepřetržitě a zároveň se zvíře dobře baví.
ÚKOL
Přicházíme k od teorie přímo k praxi. Co byste měli stihnout vyfotit pro váš dobrý pocit?
PORTRÉT
- záběr převážně na hlavu, nikoli však aby se tam sotva vešla! Zaberte i krk a zakomponujte do příjemně uzavřené kompozice.
Zkuste na výšku i na šířku.
POLOPORTRÉT
záběr na hlavu a přední část těla
CELÝ
- záběr celého zvířete ve středové kompozici, opět ne natěsnané
POHYB
- záběr v pohybu zvířete v jakékoliv kompozici (pamatujte, že před čumákem musí být vždy víc místa než vzadu)
A dále to ponechejme náhodě nebo spíš na vašem mazlíkovi? :)
Nyní pár příkladů
Velice roztomilý výraz, poloportrét na šířku na střed. Celkem klidné pozadí, avšak špatně zvolený způsob - příště bych si zvolila raději polo/portrét na výšku.
Nemusíte se nutně vyhýbat focení zvrchu. Pokud na vás zvíře právě takto čučí, může to být zábavná fotka. Příště bych zvolila raději trávu než beton.
Možná trochu rušivé pozadí, nicméně kompozice bych řekla vcelku správná. Výraz se taky povedl, takže celý dojem fotky nic moc nekazí.
Tady mi vyšly skvěle barvičky. Možný bych příště nevolila tak stísněnou kompozici, nicméně jsem si zazoomovala a to nádherně rozmazalo pozadí. Nebylo by špatné zarovnání vpravo, i když tady aspoň upoutá neuvěřitelně oranžové oko.
Udělat pohybovku správně a bez asistenta je tvrdý oříšek. Při ní spíš cvakáte a doufáte, že něco vyjde. Rušivé pozadí v této fotce přerušuje psíkův nadšený výraz z kostičky v hubě, navíc je odfocena dobrá fáze běhu, kdy se nohy nijak nedeformují. Přefiltrované do černobílé lépe zkontrastí fotku, v barevné verzi byla fotka spíš nepoužitelná.
Tato fotka je výřez z originálu, zvolila jsem si proto libovolně kompozici - právě tady to bylo lehké zarovnání doprava.
Tady jsem zvolila mírný pohled zvrchu, aby se zachovala čistost okolí. A mýslím, že to vůbec nevadí. Nejlepší se mi zdála kompozice na střed a kotě tak působí majestátněji, jako by říkalo . ,,Máš problém?"
Nebojte se občas trochu povolit od pravidel a experimentujte!
A co k závěru říci?
Tuto fotografii mám doma v rámečku já. Zbožňuju ten její výraz, srovnané tlapičky a roztáhlý úsměv. Schválně jsem vybrala možnost našikmo, fotka je tedy originální. A mě se moc líbí :)
Doufám, že vám k něčemu dnešní článek byl a že vás bude fotografování bavit a ne rozčílet do nepříčetna (věřte, že práce se zvířaty je opravdu něco jiného než s lidmi i pokud máte sebeposlušnějšího psa!). A ještě menší dodatek:
!ZAPAMATUJTE SI!
- Pozor na pozadí -
- Pozor na useknuté části těla -
- Pozor na správné rozlišení fotografie -
- Pozor na nastavení fotoaparátu -
- Fotíme z úrovně očí -
-Experimentujeme-
A hlavně?
- Netyranizujeme naše mazlíčky :D -
Hodně štěstí!
adminka Kam ^^
Počké počké počké!
Máš dotaz, připomínku nebo komentář ke článku nebo rovnou k celým stránkám? Chybí Ti tu něco? Neváhej se ozvat v Návštěvní knize <<klik!
___________________________________________________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________________________________________________
Tuto fotografii mám doma v rámečku já. Zbožňuju ten její výraz, srovnané tlapičky a roztáhlý úsměv. Schválně jsem vybrala možnost našikmo, fotka je tedy originální. A mě se moc líbí :)
Doufám, že vám k něčemu dnešní článek byl a že vás bude fotografování bavit a ne rozčílet do nepříčetna (věřte, že práce se zvířaty je opravdu něco jiného než s lidmi i pokud máte sebeposlušnějšího psa!). A ještě menší dodatek:
!ZAPAMATUJTE SI!
- Pozor na pozadí -
- Pozor na useknuté části těla -
- Pozor na správné rozlišení fotografie -
- Pozor na nastavení fotoaparátu -
- Fotíme z úrovně očí -
-Experimentujeme-
A hlavně?
- Netyranizujeme naše mazlíčky :D -
Hodně štěstí!
adminka Kam ^^
Počké počké počké!
Máš dotaz, připomínku nebo komentář ke článku nebo rovnou k celým stránkám? Chybí Ti tu něco? Neváhej se ozvat v Návštěvní knize <<klik!
___________________________________________________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________________________________________________
LIGHTPAINTINGUJEME DOMA
aneb kreslíme světlem
Čučím do mininotebooku a nevím co dělat. Co takhle něco užitečného, poučného, ale zábavného, co dokáže každý?
Nedávno jsem si osvědčila metodu lightpainting a rozhodla jsem se, že vás s ní obeznámím.
Co to je lightpainting?
Jak už je zmíněno, je to kreslení světlem. Ne, nespletla jsem si kategorii, opravdu je to návod k fotografování. Je to tvorba obrázků přímo na fotce za použití dlouhé závěrky (chcete - li expozice).
K čemu slouží lightpainting?
Nedá se říci přesně k čemu to slouží, je to další z mnoha směru fotografie. Pokud chcete být kreativní a vyzkoušet něco nového, co vaši známí neznají, je to přesně pro vás ;)
Jak funguje lightpainting?
Dlouhá závěrka umožňuje, že fotoaparát snímá celou dobu, co vy kreslíte světlem (třeba celých 8, 10, 15 sekund). Na výsledné fotografii tudíž budou všechny čáry světlem které uděláte.
Jak vypadá lightpainting?
Třeba například takhle (další obrázky). A teď jen zbývá otázka
JAK FOTIT LIGHTPAINTING?
Co budeme potřebovat?
-fotoaparát (kdyby někdo zapomněl :D)
-stativ, popřípadně stabilní prostorné místo
-malou baterku, diodu, cokoliv svítícího
-tmu
-čisté pozadí (třeba jednobrevná zeď?)
POSTUP
1. Fotoaparát připneme ke stativu nebo položíme na vhodné místo a to co nejdál od nás (aby fotka vyfotila celou vaši postavu).
2. Vymyslete si, jaký vzor chcete kreslit, ať už srdíčko, nápis, či cokoliv jiného (pro začátek postačí něco jednoduššího, než tomu přijdete na kloub).
3. Zajistěte v místnosti tmu.
To je trošku větší problém. Záleží totiž na vašem fotoaparátu.
Některé starší typy neumí nastavovat expoziční čas manuálně (jak chcete vy, vlastnoručně), nýbrž autmaticky (fotoaparát zvolí dobu focení sám vzhledem osvětlení místnosti na režimu noční scéna).
Pokud tedy máte tento fotoaparát, počkejte si na večer a i tak zatáhněte rolety, aby byl expoziční čas co nejdelší a vy mohli co nejdéle kreslit.
4. Pokud máte však novější fotoaparát, stačí nastavit Tv (priorita závěrky) nebo M (ruční) a nastavte čas na delší (záleží taky, co chcete kreslit - složitější kresba = delší čas). U těchto fotoaparátů nemusí být úplná tma, jen přítmí, aby z příliš dlouhé závěky nebyla přepálená fotka.
5. Nastavte si samospoušť, která vám bude stačit na přemístění od fotoaparátu k místu kreslení.
6. Až začne fotoaparát fotit, zapněte baterku a kreslete před sebou ve vzduchu. Pro začátek třeba kolečko. Musíte se soustředit, je těžké odhadnout, kde jste začali, protože právě tam musíte s kreslením i skončit.
Pokud píšete nápis, mezi jednotlivými písmeny musíte světlo vypnout, aby se vám nespojila dohromady. Musíte psát buď opačně, nebo fotku zrcadlově převrátit počítači. Dobré je fotku v počítači ztmavit, aby vynikl obrázek. Pud ztmavíte hodně, nebudete vidět ani vy :D
Samotné kreslení vám popisovat nemohu, to záleží na zručnosti a trpělivosti! :)
JAK FOTIT LIGHTPAINTING?
Co budeme potřebovat?
-fotoaparát (kdyby někdo zapomněl :D)
-stativ, popřípadně stabilní prostorné místo
-malou baterku, diodu, cokoliv svítícího
-tmu
-čisté pozadí (třeba jednobrevná zeď?)
POSTUP
1. Fotoaparát připneme ke stativu nebo položíme na vhodné místo a to co nejdál od nás (aby fotka vyfotila celou vaši postavu).
2. Vymyslete si, jaký vzor chcete kreslit, ať už srdíčko, nápis, či cokoliv jiného (pro začátek postačí něco jednoduššího, než tomu přijdete na kloub).
3. Zajistěte v místnosti tmu.
To je trošku větší problém. Záleží totiž na vašem fotoaparátu.
Některé starší typy neumí nastavovat expoziční čas manuálně (jak chcete vy, vlastnoručně), nýbrž autmaticky (fotoaparát zvolí dobu focení sám vzhledem osvětlení místnosti na režimu noční scéna).
Pokud tedy máte tento fotoaparát, počkejte si na večer a i tak zatáhněte rolety, aby byl expoziční čas co nejdelší a vy mohli co nejdéle kreslit.
4. Pokud máte však novější fotoaparát, stačí nastavit Tv (priorita závěrky) nebo M (ruční) a nastavte čas na delší (záleží taky, co chcete kreslit - složitější kresba = delší čas). U těchto fotoaparátů nemusí být úplná tma, jen přítmí, aby z příliš dlouhé závěky nebyla přepálená fotka.
5. Nastavte si samospoušť, která vám bude stačit na přemístění od fotoaparátu k místu kreslení.
6. Až začne fotoaparát fotit, zapněte baterku a kreslete před sebou ve vzduchu. Pro začátek třeba kolečko. Musíte se soustředit, je těžké odhadnout, kde jste začali, protože právě tam musíte s kreslením i skončit.
Pokud píšete nápis, mezi jednotlivými písmeny musíte světlo vypnout, aby se vám nespojila dohromady. Musíte psát buď opačně, nebo fotku zrcadlově převrátit počítači. Dobré je fotku v počítači ztmavit, aby vynikl obrázek. Pud ztmavíte hodně, nebudete vidět ani vy :D
Samotné kreslení vám popisovat nemohu, to záleží na zručnosti a trpělivosti! :)
A takhle jsem se snažila já, řeknu vám, že srdíčko není žádná legrace. Je to nějaký 20 tý pokus :D
Dlouhou expozici můžete využít i ke spoustě jiného kreativního focení, ale o tom zase někdy příště..
Hodně zdaru a trpělivosti!
_______________________________________________________________________________________________________________________________
Dlouhou expozici můžete využít i ke spoustě jiného kreativního focení, ale o tom zase někdy příště..
Hodně zdaru a trpělivosti!
_______________________________________________________________________________________________________________________________
JAK NA ÚPRAVU FOTOGRAFIE?
aneb jak zachránit dobré záběry ve špatném provedení.
Neříkejte, že se vám to nikdy nestalo - skvělý záběr, výraz například vašeho domácího mazlíčka, ale bohužel, rušivé pozadí, předměty, které ležely před ním a kdovíco ještě. I taková fotka se dá do jisté míry zachránit, pokud to tedy není vyloženě ztracený případ. Což tím myslím - pokud je fotka nezaostřená, rozmazaná,příliš přesvětlená (pokud ji ztmavíte, stejně je to vidět) nebo naopak až moc tmavá. Pojďme si to ukázat na konkrétním případu.
aneb jak zachránit dobré záběry ve špatném provedení.
Neříkejte, že se vám to nikdy nestalo - skvělý záběr, výraz například vašeho domácího mazlíčka, ale bohužel, rušivé pozadí, předměty, které ležely před ním a kdovíco ještě. I taková fotka se dá do jisté míry zachránit, pokud to tedy není vyloženě ztracený případ. Což tím myslím - pokud je fotka nezaostřená, rozmazaná,příliš přesvětlená (pokud ji ztmavíte, stejně je to vidět) nebo naopak až moc tmavá. Pojďme si to ukázat na konkrétním případu.
Tahle ta fotka siamského kocoura je do jisté míry povedená. Dobře zaostřená, s věrnými barvami a nerušivým jednolitým pozadím. Rušivé jsou ale předměty před ním - jakési vánoční jmelí a kus krabice. Fotka vypadá zmateně. Takže co s ní?
Ať máte Photoshop či Photofiltre, jdeme na to.
Ať máte Photoshop či Photofiltre, jdeme na to.
Nejprve fotku trochu přiostříme (zakroužkovaný trojúhelník nahoře). Při nahrávání na internet kvalita většinou trochu klesne, takže určitě neuděláte špatně.
Dále - musíme rušivé předměty co nejvěrohodněji odstranit. Celkem jednoduše to jde Razítkem(poslední nástroj v levém sloupci, který je vpravo) - zmáčknete Ctrl a kliknete na místo které chcete zkopírovat - tady například srst vedle krabice. Pak už snadno "vyťukáváte" srst místo krabice, jak vidíte na obrázku.
Těžší variantou je retušování typu "Ctrl C & Ctrl V", kdy musíte místo srsti označit a po malých kouscích zadělávat. Není to tak efektní, ale pokud máte šikovné ruce a špetku trpělivosti, nebude to vůbec poznat.
Dále - musíme rušivé předměty co nejvěrohodněji odstranit. Celkem jednoduše to jde Razítkem(poslední nástroj v levém sloupci, který je vpravo) - zmáčknete Ctrl a kliknete na místo které chcete zkopírovat - tady například srst vedle krabice. Pak už snadno "vyťukáváte" srst místo krabice, jak vidíte na obrázku.
Těžší variantou je retušování typu "Ctrl C & Ctrl V", kdy musíte místo srsti označit a po malých kouscích zadělávat. Není to tak efektní, ale pokud máte šikovné ruce a špetku trpělivosti, nebude to vůbec poznat.
Takhle to uděláme i s ostatním. Nejdříve jsem si narazítkovala pozadí a zadělala tak jmelí, které nebylo na srsti. Dále pak srst stejně jako v kroku výše.
Úplně na závěr jsem fotce dala černobílý filtr a přidala kontrast aby pozadí příliš nesplývalo se světlou srstí. Přidala jsem podpis a je hotovo! :D
Teď můžete porovnat, co je lepší. Samozřejmě můžete nechat upravenou fotografii barevnou, mně se však víc zamlouvalo toto.
Zkuste to taky!
_________________________________________________________________________________________
Zkuste to taky!
_________________________________________________________________________________________
NASTAVUJEME FOTOAPARÁT
ANEB ZNÁTE TEN SVŮJ?
I. díl - REŽIMY
Hurá sláva, dočkali jste se druhého návodu z oboru fotografování.
Můj věrný kompaktní přítel sedí vedle mě a mě napadlo, že bych mohla opět napsat nějaký užitečný článek. A hned mě napadlo o čem.
Nastavování fotoaparátu je hrozně opomíjená věc, vě většině případech začátečníků, ba i pokročilých. Všímám si na hodně fotografiích vybledlé či příliš kontrastní barvy, nedoostřené či přeexponované nebo podexponované objekty. Je pravda, že všechno se dá upravit v počítači. Ale proč se s tím tak složitě paplat, KDYŽ TO JDE JEDNODUŠE ROVNOU VE FOTOAPARÁTU?
Hooodně lidí se toho svého naprosto bojí. Bojí se experimentovat, proč taky, když ve většině dnešních typů nacvakáte AUTO režim, který udělá prakticky všechno za vás, že ano? Když jsem dostala nový fotoaparát, taky jsem tak myslela. Řekla jsem si, že prostě udělám líp, když nechám pracovat ho, ten přece ví co kde nastavit a udělá to sám. Pak jsem si však všimla, že fotky prostě nejsou tak dobré. Pokud nebylo sluníčko, byly namodralé, pokud bylo, byly zas příliš přesvícené a mohla bych pokračovat dál. Jednoho dne jsem si řekla a dost :D
Proto teď napíšu jednotlivé režimy, co určitě máte a něco k nim.
REŽIM AUTO
na fotoaparátu je značen AUTO
Jak už bylo řečeno - ne příliš vhodná volba, ale řekněme pro začátky a seznamování je zatím ideální.
REŽIM SNADNO
na fotoaparátu je značen srdíčkem v siuetě foťáku
Nevím jestli ho má každý, to nevadí. Tento režim je snad ještě automatičtější než režim AUTO :D Na displeji většinou vylétávají různé rady, takže to je opravdu pro ty, co foťák nikdy nedrželi. Nic pro vás, že ano? :)
REŽIM PROGRAM
na fotoaparátu je značen P
Jeden z nejoblíbenějších režimů pro každodenní focení. Nastavujete režimy Slunečno, zataženo, žárovky atd. A vznikají opravdu dobré fotky, tedy pokud nastavíte správnou možnost. Předpokládám, že poznáte, jaké je venku počasí ;)
REŽIM PORTRÉT
na fotoaparátu je značen symbolem lidské hlavy
U mne ne příliš používaný, i když fotím lidi skoro pořád, na tento režim fotím pouze za dobrého počasí, protože tuvětšího nastavování, kromě tradičně ISO, velikosti fotografie, kvalitě a typu snímání nenajdete. Je pravda, že na tento režim vznikají jemnější fotografie, významný rozdíl mezi P a portrétem ale nenajdete.
REŽIM KRAJINA
na fotoaparátu je značen kopci s mraky
Je zřejmé, k čemu je tento režim, fotkám krajiny se příliš nevěnuji, ale pokud už fotím, tak beru právě tento režim.
REŽIM DĚTI A ZVÍŘATA
na fotoaparátu je značen hlavou dítěte a psa
I když mi po jeho spuštění foťák napovídá - Nezmeškejte prchavé okamžiky, ani tomuto režimu nevěnuji příliš pozornosti i když jsem ho párkrát zkoušela. V tomto režimu jede všechno automaticky, ISO, závěrka, clona, což je škoda, protože tu není nic k nastavování, takže fotografování je spíš taková sázka do loterie. Dávám přednost ručnímu nastavování, o tom za chvíli.
REŽIM SCÉNA
na fotoaparátu je značen SCN
Různé vychytávky, které jsou dané typem fotoaparátu. Zdůraznění barvy, zaměnění, efekt rybího oka, miniatury.. Nemůžu mluvit příliš obecně, protože u všeho je to jinak. Pokud se chcete při focení pobavit a dát přednost kreativním, legračním snímkům, s chutí vyberte tento režim.
A teď tu máme poslední tři režimy ručního nastavování, které nejsou až tak příliš oblíbené. Že by to bylo leností nebo neznalostí? :D
RYCHLOST ZÁVĚRKY
na fotoaparátu je značen TV
Rychlost závěrky (neboli expoziční čas - doba, po kterou se fotografie fotografuje:D) určuje dobu, po kterou dopadá světlo na snímač. Pokud chcete fotit pohybové fotografie a chcete docílit "zmrazení" pohybu nikoliv rozmazání, musíte čas nastavit co nejrychlejší (min. 1/500s).
PRIORITA CLONY
na fotoaparátu je značen AV
Clona ovlivňuje ostrost vašich fotografií a také množství světla dopadajícího na snímač. Funguje podobně jako lidská čočka. Při nastavování ji najdete jako f/ dané clonové číslo, které si zvolíte.
Otevření clony - což znamená snížení clonového čísla umožní vytvořit ostrý snímek za špatných světelných podmínek.
RUČNÍ
na fotoaparátu je značen M
A tady je spojení téměř všeho co fotoaparát umí - akorát že všechno nastavujete vy, vlastníma rukama. Nejdůležitější je zde nastavování clony a závěrky. V předchozích dvou nastavováních jste si mohli vyzkoušet nastavit clonu zvlášť a závěrku zvlášť, tady můžete zkusit obě dohromady.
Pokud otevřete clonu a zároven snížíte expoziční čas, snížíte také hloubku ostrosti, objekt oddělíte od pozadí - bližší zaměřený objekt bude ostrý a pozadí rozmazané.
Dále nezapomeňte nastavit režim - slunečno, zataženo, .... abyste omezili přeexponování nebo podexponování snímku (přesvětlení, ztmavení).
A máme to za sebou. Teď znáte všechny režimy a můžete sami svými hlavami vydedukovat, kdy jaké použít. To už nechám na vás. Hlavně se nebojte zkoušet ovládat fotoaparát rukama a hlavou.
Čím lépe budete znát svůj fotoaparát, tím víc pak budete při práci svobodnější! :)
A v příštím díle si povíme o jednotlivých prvcích: ISO, snímání, samospoušť.
ANEB ZNÁTE TEN SVŮJ?
I. díl - REŽIMY
Hurá sláva, dočkali jste se druhého návodu z oboru fotografování.
Můj věrný kompaktní přítel sedí vedle mě a mě napadlo, že bych mohla opět napsat nějaký užitečný článek. A hned mě napadlo o čem.
Nastavování fotoaparátu je hrozně opomíjená věc, vě většině případech začátečníků, ba i pokročilých. Všímám si na hodně fotografiích vybledlé či příliš kontrastní barvy, nedoostřené či přeexponované nebo podexponované objekty. Je pravda, že všechno se dá upravit v počítači. Ale proč se s tím tak složitě paplat, KDYŽ TO JDE JEDNODUŠE ROVNOU VE FOTOAPARÁTU?
Hooodně lidí se toho svého naprosto bojí. Bojí se experimentovat, proč taky, když ve většině dnešních typů nacvakáte AUTO režim, který udělá prakticky všechno za vás, že ano? Když jsem dostala nový fotoaparát, taky jsem tak myslela. Řekla jsem si, že prostě udělám líp, když nechám pracovat ho, ten přece ví co kde nastavit a udělá to sám. Pak jsem si však všimla, že fotky prostě nejsou tak dobré. Pokud nebylo sluníčko, byly namodralé, pokud bylo, byly zas příliš přesvícené a mohla bych pokračovat dál. Jednoho dne jsem si řekla a dost :D
Proto teď napíšu jednotlivé režimy, co určitě máte a něco k nim.
REŽIM AUTO
na fotoaparátu je značen AUTO
Jak už bylo řečeno - ne příliš vhodná volba, ale řekněme pro začátky a seznamování je zatím ideální.
REŽIM SNADNO
na fotoaparátu je značen srdíčkem v siuetě foťáku
Nevím jestli ho má každý, to nevadí. Tento režim je snad ještě automatičtější než režim AUTO :D Na displeji většinou vylétávají různé rady, takže to je opravdu pro ty, co foťák nikdy nedrželi. Nic pro vás, že ano? :)
REŽIM PROGRAM
na fotoaparátu je značen P
Jeden z nejoblíbenějších režimů pro každodenní focení. Nastavujete režimy Slunečno, zataženo, žárovky atd. A vznikají opravdu dobré fotky, tedy pokud nastavíte správnou možnost. Předpokládám, že poznáte, jaké je venku počasí ;)
REŽIM PORTRÉT
na fotoaparátu je značen symbolem lidské hlavy
U mne ne příliš používaný, i když fotím lidi skoro pořád, na tento režim fotím pouze za dobrého počasí, protože tuvětšího nastavování, kromě tradičně ISO, velikosti fotografie, kvalitě a typu snímání nenajdete. Je pravda, že na tento režim vznikají jemnější fotografie, významný rozdíl mezi P a portrétem ale nenajdete.
REŽIM KRAJINA
na fotoaparátu je značen kopci s mraky
Je zřejmé, k čemu je tento režim, fotkám krajiny se příliš nevěnuji, ale pokud už fotím, tak beru právě tento režim.
REŽIM DĚTI A ZVÍŘATA
na fotoaparátu je značen hlavou dítěte a psa
I když mi po jeho spuštění foťák napovídá - Nezmeškejte prchavé okamžiky, ani tomuto režimu nevěnuji příliš pozornosti i když jsem ho párkrát zkoušela. V tomto režimu jede všechno automaticky, ISO, závěrka, clona, což je škoda, protože tu není nic k nastavování, takže fotografování je spíš taková sázka do loterie. Dávám přednost ručnímu nastavování, o tom za chvíli.
REŽIM SCÉNA
na fotoaparátu je značen SCN
Různé vychytávky, které jsou dané typem fotoaparátu. Zdůraznění barvy, zaměnění, efekt rybího oka, miniatury.. Nemůžu mluvit příliš obecně, protože u všeho je to jinak. Pokud se chcete při focení pobavit a dát přednost kreativním, legračním snímkům, s chutí vyberte tento režim.
A teď tu máme poslední tři režimy ručního nastavování, které nejsou až tak příliš oblíbené. Že by to bylo leností nebo neznalostí? :D
RYCHLOST ZÁVĚRKY
na fotoaparátu je značen TV
Rychlost závěrky (neboli expoziční čas - doba, po kterou se fotografie fotografuje:D) určuje dobu, po kterou dopadá světlo na snímač. Pokud chcete fotit pohybové fotografie a chcete docílit "zmrazení" pohybu nikoliv rozmazání, musíte čas nastavit co nejrychlejší (min. 1/500s).
PRIORITA CLONY
na fotoaparátu je značen AV
Clona ovlivňuje ostrost vašich fotografií a také množství světla dopadajícího na snímač. Funguje podobně jako lidská čočka. Při nastavování ji najdete jako f/ dané clonové číslo, které si zvolíte.
Otevření clony - což znamená snížení clonového čísla umožní vytvořit ostrý snímek za špatných světelných podmínek.
RUČNÍ
na fotoaparátu je značen M
A tady je spojení téměř všeho co fotoaparát umí - akorát že všechno nastavujete vy, vlastníma rukama. Nejdůležitější je zde nastavování clony a závěrky. V předchozích dvou nastavováních jste si mohli vyzkoušet nastavit clonu zvlášť a závěrku zvlášť, tady můžete zkusit obě dohromady.
Pokud otevřete clonu a zároven snížíte expoziční čas, snížíte také hloubku ostrosti, objekt oddělíte od pozadí - bližší zaměřený objekt bude ostrý a pozadí rozmazané.
Dále nezapomeňte nastavit režim - slunečno, zataženo, .... abyste omezili přeexponování nebo podexponování snímku (přesvětlení, ztmavení).
A máme to za sebou. Teď znáte všechny režimy a můžete sami svými hlavami vydedukovat, kdy jaké použít. To už nechám na vás. Hlavně se nebojte zkoušet ovládat fotoaparát rukama a hlavou.
Čím lépe budete znát svůj fotoaparát, tím víc pak budete při práci svobodnější! :)
A v příštím díle si povíme o jednotlivých prvcích: ISO, snímání, samospoušť.
_____________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________
ZAČÍNÁME
Máme tu první návod ohledně fotografování. Jelikož jsme úplně na začátku, ani nevím s čím mám začít! :D
Jistě máte každý doma fotoaparát. Jedno jaký, nějaký máte. Každý má jiné požadavky, ale vesměs jsou vlastně všechny naprosto stejné. Fotoaparát vybíráte podle toho, jak ho budete využívat (tím chci říct, že těžko si hned pořídíte zrcadlovku na focení dovolené jednou za rok). A ať už je váš fotoaparát jakýkoliv, před focením je důležité dodržovat pár prvků:
1. Znát svůj fotoaparát
Možná to zní směšně, ale je to vcelku důležité. Vědět kde co najít, aby vám přímo v terénu neunikly zajímavé momenty, kterých je málo. Takže pokud máte nového fotokamaráda, musíte se s ním nejdříve naučit. Je vcelku jedno, kolik fotoaparátu jste předtím měli v ruce, jak už jsem řekla, každý stroj požaduje něco jiného a když už ne, tak jsou různé režimy a vychytávky poskládané jinak. I když, předpokládejme, že když si koupíte fotoaparát, bude jistě lepší než ten předchozí.
2. Znát teorii
To zní ještě směšněji, ale nebojte, fotografování není taková věda. Stačí vědět pár základních faktů, které se vám mohou hodit. Například musíte počítat s tím, že pokud vám nevychází počasí a není dostatek světla (nejdůležitější věc při fotografování), expoziční čas, tudíž čas, za který se fotka vyfotí bude delší. To se zase spojuje s pevnou rukou fotografa, zvlášť pokud zoomujete objektiv se snadno zatřese a výsledek bude v podobě rozmazané šmouhy. Dnešní režimy na fotoaparátech si ale ve většině případů poradí i se špatným počasím. Otázka je, zda vám vyhovuje fotit v dešti a mít nekvalitní fotky anebo si počkat na lepší počasí. To už záleží na vaší trpělivosti. Proto je dobré si přečíst něco o základních faktech při fotografováním.
3. Trpělivost
Jak už jsem zmiňovala, mít trpělivost fotografa není příliš lehké, zvlášť při začátcích. V duchu si malujete perfektní momenty, které by vám nakonec mohly vyjít. Když se ale záhy podíváte na váš výtvor, výsledek vás trochu zklame. Když začínáte, musíte počítat s neúspěchy a proto musíe být trpěliví. Někdo se s foťákem pere déle, někdo míň, záleží také na zručnosti a zkušenostech. Rozhodně neházejte flintu do žita!
Tak, tohle jsou nejdůležitější věci před tím, než začnete.
JDE SE NA VĚC
Než začneme fotit - ať už fotíte cokoliv!
-SMYSL FOTKY-
Často se setkávám s nesmyslnými cvaky bez nějakého kouzla, proto se nejdříve rozhodněte co budete fotit a jaké bude téma fotky. Nikoho nebude zajímat šutr vyfocený na makro režim. Co třeba ale taková včela sedící na kopretině? Tenhle bod se zdá vcelku zbytečný, ale není to tak, je jeden z nejdůležitějších.
-SPRÁVNÝ REŽIM-
Záleží na počasí, pokud je hezky, nastavíte slunečno, pokud pod mrakem, tak oblačno. Nikdy nefoťte na AUTOmat. Možná se vám zdá fajn, že fotoaparát vše udělá za vás, ale výsledek není zdaleka tak dobrý, jako třeba na režim P. Když jsem začínala, připadalo mi to fajn, ale fotky mě přesvědčily, že se s tím musím naučit, ať chci nebo ne. Raději si nastavte ručně a poctivě a můžete to prohlašovat za vaši práci!
-SPRÁVNÉ MÍSTO-
Pokud fotíte například zvířata a chcete, aby byly fotky hezké a z přírody, je dobré si najít správné místečko a úhel. Je veliký rozdíl, když vám u fotky psa bude za pozadí tráva a obloha nebo ploty, dráty, sloupy a kdovíjaký nepořádek. Jistě že se vše dá upravit v počítači, ale nač být lenošní? Věnujte se chvíli tomuto bodu a rozhodně ho nezanedbávejte.
-SPRÁVNÁ VÝŠKA-
Hodněkrát se setkávám s jednou velkou chybou. Někdo fotografuje psa, ale je natolik líný si přidřepnout, tak ho odfotí zvrchu. Je sice moc hezké, když na vás pes udiveně kouká, nebo dělá psí oči když ho zvrchu fotíte lákáním na pamlsek - koho však ale zajímají záda vašeho psa? Fotit se má správně z očí do očí, takže pokud fotíte koně, můžete stát, pokud psa, přidřepněte.. No a pokud něco opravdu malého, koťátka a štěňátka, nebo mravence či kytky, holt si musíte lehnout. To mi tak připomíná, abyste si nebrali na focení bílé oblečení, nikdy nevíte, co poleze v trávě..
-ROZMÍSTĚNÍ OBJEKTŮ-
neboli kompozice je "posledním" faktem na který je třeba dávat bacha. Skalpované části zvířat na fotkách, jako třeba ušmiknuté uši, nohy dost kazí dojem. Proto si raději odstupte a foťte i pozadí, všechno se dá v počítači ořezat.
Pokud fotíte portrét nebo cokoli na výšku, rozhodně si toho všímejte. Na šířku už je to jednodušší.
Nemusíte vždycky fotit objekt na střed, někdy je ho hezčí posunout na jednu stranu, ale to už záleží na výše zmíněném smyslu fotky.
_____________________________________________________________________________________________
ZAČÍNÁME
Máme tu první návod ohledně fotografování. Jelikož jsme úplně na začátku, ani nevím s čím mám začít! :D
Jistě máte každý doma fotoaparát. Jedno jaký, nějaký máte. Každý má jiné požadavky, ale vesměs jsou vlastně všechny naprosto stejné. Fotoaparát vybíráte podle toho, jak ho budete využívat (tím chci říct, že těžko si hned pořídíte zrcadlovku na focení dovolené jednou za rok). A ať už je váš fotoaparát jakýkoliv, před focením je důležité dodržovat pár prvků:
1. Znát svůj fotoaparát
Možná to zní směšně, ale je to vcelku důležité. Vědět kde co najít, aby vám přímo v terénu neunikly zajímavé momenty, kterých je málo. Takže pokud máte nového fotokamaráda, musíte se s ním nejdříve naučit. Je vcelku jedno, kolik fotoaparátu jste předtím měli v ruce, jak už jsem řekla, každý stroj požaduje něco jiného a když už ne, tak jsou různé režimy a vychytávky poskládané jinak. I když, předpokládejme, že když si koupíte fotoaparát, bude jistě lepší než ten předchozí.
2. Znát teorii
To zní ještě směšněji, ale nebojte, fotografování není taková věda. Stačí vědět pár základních faktů, které se vám mohou hodit. Například musíte počítat s tím, že pokud vám nevychází počasí a není dostatek světla (nejdůležitější věc při fotografování), expoziční čas, tudíž čas, za který se fotka vyfotí bude delší. To se zase spojuje s pevnou rukou fotografa, zvlášť pokud zoomujete objektiv se snadno zatřese a výsledek bude v podobě rozmazané šmouhy. Dnešní režimy na fotoaparátech si ale ve většině případů poradí i se špatným počasím. Otázka je, zda vám vyhovuje fotit v dešti a mít nekvalitní fotky anebo si počkat na lepší počasí. To už záleží na vaší trpělivosti. Proto je dobré si přečíst něco o základních faktech při fotografováním.
3. Trpělivost
Jak už jsem zmiňovala, mít trpělivost fotografa není příliš lehké, zvlášť při začátcích. V duchu si malujete perfektní momenty, které by vám nakonec mohly vyjít. Když se ale záhy podíváte na váš výtvor, výsledek vás trochu zklame. Když začínáte, musíte počítat s neúspěchy a proto musíe být trpěliví. Někdo se s foťákem pere déle, někdo míň, záleží také na zručnosti a zkušenostech. Rozhodně neházejte flintu do žita!
Tak, tohle jsou nejdůležitější věci před tím, než začnete.
JDE SE NA VĚC
Než začneme fotit - ať už fotíte cokoliv!
-SMYSL FOTKY-
Často se setkávám s nesmyslnými cvaky bez nějakého kouzla, proto se nejdříve rozhodněte co budete fotit a jaké bude téma fotky. Nikoho nebude zajímat šutr vyfocený na makro režim. Co třeba ale taková včela sedící na kopretině? Tenhle bod se zdá vcelku zbytečný, ale není to tak, je jeden z nejdůležitějších.
-SPRÁVNÝ REŽIM-
Záleží na počasí, pokud je hezky, nastavíte slunečno, pokud pod mrakem, tak oblačno. Nikdy nefoťte na AUTOmat. Možná se vám zdá fajn, že fotoaparát vše udělá za vás, ale výsledek není zdaleka tak dobrý, jako třeba na režim P. Když jsem začínala, připadalo mi to fajn, ale fotky mě přesvědčily, že se s tím musím naučit, ať chci nebo ne. Raději si nastavte ručně a poctivě a můžete to prohlašovat za vaši práci!
-SPRÁVNÉ MÍSTO-
Pokud fotíte například zvířata a chcete, aby byly fotky hezké a z přírody, je dobré si najít správné místečko a úhel. Je veliký rozdíl, když vám u fotky psa bude za pozadí tráva a obloha nebo ploty, dráty, sloupy a kdovíjaký nepořádek. Jistě že se vše dá upravit v počítači, ale nač být lenošní? Věnujte se chvíli tomuto bodu a rozhodně ho nezanedbávejte.
-SPRÁVNÁ VÝŠKA-
Hodněkrát se setkávám s jednou velkou chybou. Někdo fotografuje psa, ale je natolik líný si přidřepnout, tak ho odfotí zvrchu. Je sice moc hezké, když na vás pes udiveně kouká, nebo dělá psí oči když ho zvrchu fotíte lákáním na pamlsek - koho však ale zajímají záda vašeho psa? Fotit se má správně z očí do očí, takže pokud fotíte koně, můžete stát, pokud psa, přidřepněte.. No a pokud něco opravdu malého, koťátka a štěňátka, nebo mravence či kytky, holt si musíte lehnout. To mi tak připomíná, abyste si nebrali na focení bílé oblečení, nikdy nevíte, co poleze v trávě..
-ROZMÍSTĚNÍ OBJEKTŮ-
neboli kompozice je "posledním" faktem na který je třeba dávat bacha. Skalpované části zvířat na fotkách, jako třeba ušmiknuté uši, nohy dost kazí dojem. Proto si raději odstupte a foťte i pozadí, všechno se dá v počítači ořezat.
Pokud fotíte portrét nebo cokoli na výšku, rozhodně si toho všímejte. Na šířku už je to jednodušší.
Nemusíte vždycky fotit objekt na střed, někdy je ho hezčí posunout na jednu stranu, ale to už záleží na výše zmíněném smyslu fotky.
Tahle fotka je v mnoha směrech špatná. Příliš natěsnaný objekt do malého prostoru, rušivý strom v pozadí a navíc příliš vybledlý celek. Pokud se vám něco takového povede, nemusíte hned fotku házet to koše, stačí mít za ušima a trošku si s ní pohrát.
A tady už po zákroku. Vymazala jsem strom, přidala trochu stínů a hlavně jak si můžete všimnout jsem dodělala kousek místa před nosem. Hned fotka vypadá kontrolovaněji! Někdy se opravdu vyplatí s hezký i když nekvalitní fotkou trošku pohrát.
Tak a teď můžete začít oprašovat své foťáčky a vyrazit ven. Zapamatujte si těchto pár bodů a výsledky budou jistě lepší. Ale i tak, pokud se nepovede - buďte trpěliví!
Přeji mnoho povedených záběrů :)
_______________________________________________________________________________________________
Tak a teď můžete začít oprašovat své foťáčky a vyrazit ven. Zapamatujte si těchto pár bodů a výsledky budou jistě lepší. Ale i tak, pokud se nepovede - buďte trpěliví!
Přeji mnoho povedených záběrů :)
_______________________________________________________________________________________________